seznamzpravy.czČesko by při předsednictví v Radě Evropské unie chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Zároveň poznamenal, že od původního záměru uspořádat více akcí v regionech mimo Prahu vláda spíše upouští. Vedou ji k tomu válka na Ukrajině a hluboké ekonomické problémy. Česká republika bude EU předsedat v druhé polovině roku.
Česko původně pracovalo s možností, že by se summitu zúčastnil americký prezident Joe Biden. „Poté, co navštívil Polsko, nepovažujeme za příliš pravděpodobné, že by se vrátil do střední Evropy v poměrně krátkém čase,“ uvedl Bek. Biden navštívil Polsko na konci března.
Aktuálně je podle ministra ve hře evropský summit věnovaný některému z klíčových témat předsednictví, například energetické bezpečnosti. „Byli bychom rádi, kdyby hostem toho summitu mohl být ukrajinský prezident,“ řekl. Uskutečnit by se měl na počátku října na Pražském hradě.
Do Prahy podle Beka v nadcházejících týdnech zamíří jeden ze Zelenského poradců. Byl by také rád, kdyby se červencového neformálního zasedání Rady pro obecné záležitosti zúčastnila ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová.
„Rádi bychom ukrajinskou stranu dostali do dialogu s evropskými premiéry a ministry co nejintenzivněji tak, aby proces hledání podoby vztahů Ukrajiny k Evropské unii co nejvíce odpovídal přáním ukrajinské strany a také našim představám,“ poznamenal Bek.
Kromě summitu s ukrajinským prezidentem je na stole varianta setkání lídrů zemí Evropské unie s představiteli států západního Balkánu. Záleží však na tom, zda se podobné zasedání neuskuteční ještě za francouzského předsednictví, které skončí v polovině roku. „Pokud by summit nebyl, dávali bychom asi přednost tomu, že by lídři západního Balkánu byli účastníky některého z regulérních zasedání Evropské rady v Bruselu během našeho předsednictví. Summit na Pražském hradě bychom nejraději dedikovali velkému tématu našeho předsednictví, což bude řešení situace na Ukrajině,“ dodal ministr.
Původně vláda plánovala více akcí uspořádat v regionech. Válka na Ukrajině a řešení hlubokých ekonomických problémů ale podle Beka vedou k tomu, že ambice posilovat program předsednictví v regionech bude muset být velmi úsporná. „Je jasné, že za těchto podmínek by bylo neobhajitelné před veřejností nějakým způsobem zvyšovat rozpočet českého předsednictví,“ uvedl. V regionech by se mohly uskutečnit například kulturní akce. „Ale naše ambice vysunout mimo Prahu nějaké náročnější akce z hlediska logistiky a financování válkou berou za své,“ doplnil Bek.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden v Polsku uvedl, že by Česko mohlo během předsednictví uspořádat dárcovskou konferenci pro Ukrajinu. „Plán prochází debatou na vládě,“ řekl Bek. Podle něj česká diplomacie uvažuje o tom, že konferenci ČR buď může uspořádat nebo spolupořádat, nemusí ale také nutně být na českém území.
EU se podle Beka mohla vyhnout sporům kolem ropného embarga, selhala koordinace
Jednání o novém balíčku protiruských sankcí Evropské unie, který zahrnuje zákaz ruské ropy, ukázalo podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) nedostatky v koordinaci mezi technickými experty a rozhodováním na politické úrovni. Kdyby propojení fungovalo lépe, mohla se unie současným komplikacím částečně vyhnout, řekl v rozhovoru s ČTK. Mluvil také o tom, že přes „pragmatické“ kroky související se zajištěním dodávek energií v EU panuje shoda na potřebě urychlit přechod k obnovitelným zdrojům a snižovat emise podle deklarovaných plánů.
Vyjádření přišla necelé dva měsíce před začátkem předsednictví Česka v Radě EU, pro které pravděpodobně budou dopady ruské války na energetickou politiku jedním z hlavních témat. Podle Beka ČR čeká „hodně kreativní práce na řešení energetické bezpečnosti“, příliš konkrétní v tomto směru ale nebyl. Složitost výzvy naznačily poslední dny, kdy se kvůli pokračujícím výhradám Maďarska vznášely otazníky nad ropným embargem.
„Řekl bych, že jednání o šestém balíčku ukazuje určité vnitřní deficity na evropské i národní úrovni v propojení technické expertizy a politicko-bezpečnostního rozhodování,“ uvedl Bek. Návrh ropného embarga byl podle něj do nového unijního balíčku přidán na poslední chvíli, načež se ukázalo, že odstřižení od ruské ropy do konce roku pro některé země „prostě není možné“.
Česko prý doufalo v solidární mechanismus, který by garantoval pomoc od ostatních zemí při pokrývání výpadku, ten ale nepřišel. Místo toho Evropská komise slíbila Česku, Slovensku i Maďarsku více času na odklon od ruské ropy, Maďarsko však ani poté návrh nepodpořilo.
„Kdyby to (propojení s experty) lépe fungovalo, tak jsme si mohli ušetřit část komplikací při vyjednávání balíčku, což nepůsobí úplně esteticky dobře směrem ke zbytku světa,“ řekl Bek. Česko podle něj bude během předsednictví usilovat o lepší napojení expertizy na rozhodování na evropské úrovni.
Kromě snahy zbavit se závislosti na ruských energiích se čeští představitelé ve druhé polovině roku nejspíše budou muset zabývat také různými návrhy spojenými s klimatickým plánem známým jako Zelená dohoda pro Evropu, do jejíž realizace se válka na Ukrajině také promítá. Evropská komise dává najevo, že aktuální vývoj vidí jako impuls pro urychlení ekologické transformace, někteří členové EU nicméně přijímají opatření, která jdou proti klimatickým ambicím.
Bek připouští, že v nejbližších měsících a letech možná bude v EU v provozu více uhelných elektráren, než se ještě před několika měsíci zdálo pravděpodobné. Podobné „pragmatické kroky, které mají zajistit dostatek energií na příští zimu a v dalším roce“, ale podle něj neznamenají zpochybňování dlouhodobých klimatických cílů.
„Myslím si, že nikdo seriózně teď nezpochybňuje základní závazky Green Dealu a dosažení těch hodnot snížení emisí. Současně panuje velká shoda na tom, že je potřeba urychlit budování obnovitelných zdrojů, i česká vláda s tím zcela souhlasí,“ uvedl ministr. V krátkodobém horizontu ovšem nevidí jiné schůdné řešení, než je nahrazování ropy a plynu z Ruska jinými fosilními palivy.
Bek: EU čeká těžká debata o Ukrajině, pro její moderování je ČR v dobré pozici
osavadní jednání v Evropské unii o podpoře Ukrajinců byla relativně jednoduchá, nyní čeká členské státy výrazně složitější debata kolem financování chodu země ochromené ruským útokem. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Očekává, že téma stabilizace Ukrajiny bude na stole během nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU. Zároveň se domnívá, že Česko je vzhledem ke své roli v současné krizi v dobré pozici pro moderování náročných jednání.
Půlroční české předsednictví začíná za necelé dva měsíce a jeho agendě pravděpodobně bude dominovat válka Ruska proti Ukrajině a s ní spojené ekonomické, energetické či migrační otázky. Zásadní výzvou bude zachování jednotného vystupování, které z počátku reakci unie na ruskou invazi provázelo.
„Myslím, že míra podpory v Evropské unii je pořád příjemným překvapením pro řadu z nás. To ovšem neznamená, že nás teď nečeká složité vyjednávání o zásadním kroku, a to bude hledání prostředků pro, doufejme, poválečnou obnovu Ukrajiny,“ řekl Bek. Tato debata podle něj s největší pravděpodobností bude během českého předsednictví a bude vedená i s partnery, jako jsou Británie nebo Spojené státy.
Rozsah problému nedávno nastínil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když řekl, že jeho země bude potřebovat stovky miliard dolarů. Podle ruského bezpečnostního analytika působícího v USA Dmitriho Alperovitche by mohla Ukrajina potřebovat podporu přes 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) ročně. A od EU se očekává, že bude jedním z lídrů těchto snah, napsal tento týden web Politico.
„To, co se dělo dosud, bylo relativně snadné. Pomáhat v první chvíli uprchlíkům. Ale samozřejmě debata o tom, že si bude Evropská unie společně půjčovat další prostředky na finančních trzích k tomu, aby mohla financovat obnovu Ukrajiny, bude mnohem složitější,“ řekl Bek. Nepovažuje za realistické očekávat od unijní sedmadvacítky „jednohlas“, důležitá je podle něj vůle ke kompromisu. „A myslím, že Česká republika je docela dobře disponovaná pro to, aby moderátorem takové debaty byla,“ uvedl.
Právě usměrňování diskusí mezi členskými zeměmi a také různými unijními institucemi je jedním z hlavních úkolů země, která předsedá radě, tedy orgánu sdružujícímu zástupce vlád EU. Předsednická země může také ovlivňovat agendu jednání, její možnosti jsou však v tomto směru omezené. Navíc by neměla prosazovat konkrétní stanoviska, tudíž se z ní na šest měsíců stává jakýsi „strážce evropského kompromisu“, jak roli formuloval Bek.
Česku podle něj výrazně zlepšilo vyjednávací pozici to, že od začátku války prokázalo velkou ochotu pomáhat Ukrajině i ukrajinským uprchlíkům. V minulosti měla podle Beka ČR u řady evropských partnerů pověst země, která se stará především o vlastní prospěch a ve chvíli, kdy má prokázat solidaritu s jinými, bývá zdrženlivá.
Způsob, jakým se Česko postavilo k ukrajinské krizi, podle Beka zemi získal velké uznání. „Myslím si, že to zlepšuje naši výchozí pozici pro to, abychom debatu mohli moderovat,“ řekl ministr. Česko podle něj bude muset hledat kompromisy mezi požadavky Pobaltí a Polska na jedné straně a západními členy unie na straně druhé.
Podle čeho bude po předsednictví hodnotit, zda bylo úspěšné či nikoli, Bek příliš komentovat nechtěl. „Myslím, že to hodnocení budou provádět zejména naši partneři v Evropské unii, budou ho provádět občané České republiky. Jak já to zhodnotím, je možná vedlejší,“ řekl.
Bek: Maďarsko se v EU dostává do silné izolace, záleží na něm, jak vše vyhodnotí
Až se Česká republika v polovině roku ujme předsednictví v Radě Evropské unie, ocitne se také v pozici moderátora jednání kolem kvality právního státu v členských zemích, především Polsku a Maďarsku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) je možné, že dojde i na hlasování o částečném odstřižení Budapešti od unijních peněz. Maďarsko začíná být ve výrazné izolaci, situaci kolem Polska vidí ministr optimističtěji, řekl v rozhovoru s ČTK.
„Po volbách je ta současná maďarská vláda hodně sebevědomá. Ale dostává se do opravdu výrazné izolace, prostě jeden stát se dostává do sporu s tím zbytkem,“ uvedl Bek v odkaze na drtivé vítězství strany maďarského premiéra Viktora Orbána v dubnových volbách. „Zdá se mi, že v Maďarsku prostě záleží, jak vyhodnotí maďarská vláda tu situaci,“ pokračoval.
Budapešť je aktuálně v rámci EU v konfliktu na několika frontách. V návaznosti na ruskou invazi na rozdíl od ostatních zemí neposkytuje Ukrajině vojenskou podporu a tento týden blokovala unijní embargo na ruskou ropu. Evropská komise Orbánově vládě dlouhodobě vyčítá omezování nezávislosti justičních orgánů nebo svobody médií a v dubnu s Maďarskem zahájila nový typ řízení, které má chránit peníze z unijního rozpočtu před korupcí a podvody. Pokud Budapešť problémy pojmenované komisí nevyřeší, může EK navrhnout odebrání části unijních fondů, což by mohly členské země schválit kvalifikovanou většinou.
„Já sám si myslím, že Maďarsko využije všech možností k oddalování, takže nepochybně bude probíhat nějaká výměna argumentů s komisí. Ale může se stát, že k tomu hlasování dojde i za našeho předsednictví, byť bych spíš očekával, že se to možná protáhne těsně za jeho hranici,“ odhadoval Bek.
Ve sporu s EK je kvůli obavám o nezávislost justice také Polsko, zde však Bek pozoruje na obou stranách signály o ochotě ke kompromisu. Domnívá se, že existuje pozitivní vůle hledat cestu k deeskalaci sporu. „Nechci být moc optimistou, ale doufám, že během českého předsednictví bude palčivost toho sporu ustupovat,“ řekl ministr. „V případě Maďarska tak optimistický nejsem,“ dodal.
Bek: Proces přibližování Ukrajiny k EU by měl splňovat standardní kritéria
Česká republika je pro co nejrychlejší cestu Ukrajiny ke statusu kandidátské země do Evropské unie. Zároveň ale proces přibližování má splňovat standardní kritéria a pro plné členství je nevyhnutelné, aby země splnila všechny podmínky. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).
Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Tento týden vyplnil druhou část žádosti. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová poté sdělila, že EK chce odpovědět v červnu.
„Představa české vlády je poměrně realistická, otevírá cestu k nějakému kompromisu na evropské úrovni. Říkáme, že jsme pro co nejrychlejší cestu Ukrajiny ke kandidátskému statusu, ale zároveň říkáme, že proces přibližování má splňovat standardní kritéria,“ sdělil Bek. Proces podle něj potom může trvat řadu let, hodně ale závisí na výkonu uchazečské země.
Ukrajina v posledních měsících překvapila celou řadu aktérů tím, jak efektivně se dokáže bránit ruské agresi a jak dobře dokázala zorganizovat své kapacity ve válce, míní Bek. „Pokud by prokázala stejnou míru efektivity při přejímání evropského práva a provádění strukturálních reforem, tak proces nemusí trvat zdaleka tak dlouho, jako trvá například v případě některých zemí západního Balkánu,“ konstatoval.
V úvahu bere též iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k vytvoření evropského politického společenství, tedy širšího sdružení zemí, které by neměly plný status členské země EU. „Návrh může otevírat nějakou cestu, která překlene určité období. Teď bych ho určitě nechtěl smést ze stolu,“ poznamenal Bek.
Česko se ale dosud přiklánělo k nastartování standardního procesu rozšiřování EU se všemi kritérii a požadavky. „Jsme přesvědčeni, že i pro Ukrajinu je důležité to, aby velmi intenzivně pracovala na institucionálních změnách, které by jí přiblížily EU, ať už v oblasti střetu zájmů, boje s korupcí, nezávislosti soudů a médií a podobně,“ vysvětlil ministr.
Část členských zemí EU podle něj jakoukoli debatu o dalším rozšiřování bloku spojuje se změnami rozhodovacích procesů. Von der Leyenová se dříve vyslovila pro zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky v některých otázkách. „Ty věci spolu očividně budou souviset,“ dodal Bek.
Za poslední týdny a měsíce se ale mnohé dříve stabilní postoje posunuly a během několika dnů došlo k poměrně razantním změnám, míní ministr. „Takže bych nevylučoval, že i v představách o přibližování Ukrajiny k EU je možný ještě poměrně výrazný vývoj,“ doplnil.
