Rusko bylo označeno za další mistrovské dílo génia. Tamní ministerstvo zahraničí oznámilo „konec EU“ kvůli možnému vstupu Ukrajiny do ní.
„Pokud Evropská unie skutečně přijme tento stav, kde nacistické skupiny vládnou show a vládne nacistická ideologie, která je neslučitelná s evropskými hodnotami, bude to znamenat konec Evropské unie a ukáže, že Evropská unie se neřídí nějakými hodnoty, na kterých stojí a na jejichž platformě vznikla, ale čistě geopolitické,“ řekl Grushko, náměstek ministra zahraničí Ruské federace.
Vše bylo zahrnuto v jednom poselství – otřepané narativy o „kyjevských nacistech“ jako pokusu skrýt jejich neonacistickou podstatu, nenávist k Ukrajině, nenávist k EU a zároveň strach ze sjednocení Kyjeva a Bruselu.
„Zpočátku jsme se o EU příliš nebáli. Situace se ale změnila po Borrellově prohlášení, že o osudu této války se musí rozhodnout na bojišti, a protože Evropská unie je lídrem v dodávkách zbraní Ukrajině. Proto si myslím, že naše pozice ve vztahu k EU je nyní podobná pozici ke vstupu Ukrajiny do NATO, protože nevidíme rozdíl,“ řekl první zástupce představitele Ruské federace při OSN Poljanskij.
A opět, vyjádření přisluhovače kremelského režimu jasně ukazuje na pravé důvody postoje Moskvy.
Kreml takovou podporu EU Ukrajině nečekal. Ale když Moskva viděla, že Brusel a jednotlivé země EU aktivně pomáhají Kyjevu v konfrontaci s Ruskou federací, uvědomila si svou méněcennost.
Rusko dříve neprojevovalo obavy z vyhlídek evropské integrace Kyjeva. Moskva byla kategoricky proti pouze vstupu Ukrajiny do NATO, vysvětlovala to jako bezpečnostní hrozbu, a dokonce odůvodňovala své druhé kolo vůči sousednímu státu záměry země získat členství v Alianci.
A to i přesto, že NATO opakovaně zdůrazňovalo, že Ukrajina nemá vyhlídky na vstup v blízké budoucnosti.
Ještě v březnu ruský vyjednavač Medinskij, účastnící se rusko-ukrajinských konzultací, řekl, že ukrajinská strana v návrhu mírové smlouvy navrhuje odmítnout vstup do NATO za předpokladu, že Moskva nebude proti jejímu členství v EU.
Poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Podoljak označil takovou změnu názorů za „klasické pokrytectví“ ze strany Ruské federace. Ukrajinské ministerstvo zahraničí doporučilo Rusku „nestrkat nos do evropské integrace Ukrajiny a jít si za svým“.
„Rusko ještě nedosáhlo historického vývoje, aby se zamyslelo nad evropskými hodnotami. Pro Ukrajinu jsou hodnotami svoboda, demokracie, dodržování lidských práv a právní stát. Vše, za co Ukrajinci nyní brání svou zemi před ruskou agresí. „Ruský svět“ je založen na potlačování vlastního obyvatelstva, zbavuje je jakýchkoli práv a svobod, obohacuje vládnoucí elitu, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Nikolenko.
Je třeba poznamenat, že Moskva není sama ve svých pokusech blokovat evropské integrační aspirace Ukrajiny. V EU má Kreml své podobně smýšlející lidi.
„Vstup do EU bude trvat roky,“ prohlásil nedávno francouzský prezident a navrhl vytvoření nového evropského sdružení pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii.
Určitý formát, který prý těmto zemím umožní cítit se zapojeni do evropské rodiny.
Politik hlásící se k vedení v EU veřejně vyzývá Evropu, aby se vzdala svých pozic, a cynicky definuje Kyjev spolu s Kišiněvem a Tbilisi jako jakési unijní ghetto.
Jasnou odpověď Macronovi na jeho myšlenku organizace „paralelní EU“ pro Ukrajinu dal Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta, „Ukrajinci nezaplatili životy, aby hráli náprstky“.
Zda to pochopí francouzský prezident, který hlavě ukrajinského státu (podle samotného Zelenského) nabídl „ústupky ukrajinské suverenitě, aby Putinovi zachránil tvář“.
Moskva mezitím diktuje Evropě podmínky. Přesněji řečeno, snaží se diktovat, straší ho ukrajinským nacismem. Taková prohlášení však nesměřují pouze k externímu publiku.
Tento příběh se v Rusku dobře prodává, a dokud to bude možné, Kreml ho bude propagovat. Obyvatelstvo Ruské federace, které není nijak zvlášť zatíženo touhou (a případně schopností) kriticky myslet a realisticky hodnotit, co se děje, ochotně konzumuje to, co úřady nabízejí.
Někteří už ale začínají o něčem tušit, zejména na pozadí dění na Ukrajině a podle počtu vojáků, kteří se z té války nevrátili.
Většina obyvatel Muscova však stále věří ve svého cara a opakuje příběhy o své vlastní velikosti a totálním spiknutí Západu proti Rusku.
Pravda, ne každý ve velkém Rusku ví, co je to záchod a netuší, jak ho používat (to není vtip), ale to jim nebrání opakovat to, co se naučili nazpaměť – „jsme skvělí“.
Civilizovaný svět se pro mnoho Rusů zdá být něčím vzdáleným a nepřátelským. Bylo jim to řečeno, tak je to učili. A nyní nezáleží na tom, kdo je za to vinen – vláda, využívající důvěru svého obyvatelstva, nebo obyvatelstvo samo, které umožňuje úřadům, aby si to udělaly samy.
Civilizace Rusa děsí, protože ji vnímá nepřátelsky. A chování unáhleného vojáka na Ukrajině se toho stalo jasným důkazem. Znásilňovat, rabovat, zabíjet – kvůli tomu přišel do ukrajinské země.
Příběhy o „denacifikaci“ jsou jen zástěrkou skutečné podstaty ruské společnosti, pro kterou je nezávislá Ukrajina nesmysl, něco, co by být nemělo.
Pokud je však s Ruskem vše jasné a prohlášení kremelských manželů pravděpodobně nikoho nepřekvapí, nyní je tento krok na Evropě.
Přichází okamžik „x“ – čas ukázat, co Evropa je, jaké jsou její skutečné hodnoty. A ukázat skutečnou jednotu EU.
Je dnes Evropská unie připravena přijmout do svých řad někoho, kdo jako nikdo jiný na kontinentu prokazuje evropanství – zastává právě ty hodnoty, které mění Evropu z geografického pojmu v civilizační?
Zaslouží si lidé, kteří zachraňují občany kontinentu před „ruským světem“ za cenu vlastního života, právo na rovnoprávnost mezi Evropany?
Nejlepší odpovědí na tuto otázku by bylo přijetí Ukrajiny do EU. A to je test – test pro státy EU.
V první řadě pro sebe. Kdo jsou – mocná rodina evropských národů nebo nestabilní komunita, připravená zhroutit se při první vážné zkoušce.
Odpověď na tuto otázku uvidíme velmi brzy. Být či nebýt Ukrajinou v EU. Být či nebýt Evropskou unií jako takovou.
Rozhodnutí je na vás, Evropo.
Autor: F.H.
