Nejméně devět lidí přišlo o život a 33 utrpělo zranění při ostřelování ázerbájdžánského města Gjandža arménskými raketami, uvedly dnes ázerbájdžánské úřady. Arménie zprávy o porušování příměří v bojích o Náhorní Karabach popřela.
„Nový raketový útok arménských sil na obytnou čtvrť v druhém největším ázerbájdžánském městě Gjandža (Gäncä) arménskými silami, sedm mrtvých a 33 zraněných, včetně dětí,“ uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo na twitteru. Generální prokuratura posléze zvýšila počet obětí raketového ostřelování na devět. Vyčíslila také, že od propuknutí bojů na konci září přišlo o život v Ázerbájdžánu 41 civilistů a 205 vyvázlo se zraněním, uvedla agentura TASS. Vojenské ztráty Baku neoznamuje.
Podle agentury Interfax, která se odvolává na místní úřady, v Gjandži zasáhla jedna z raket obytný dům s více byty, který se zcela zhroutil. Z trosek záchranáři vyprostili pět těl a také 17 zraněných, uvedla agentura. Pátrání po přeživších na místě pokračuje.
„Ázerbájdžán se momentálně snaží zachovat příměří. Znovu se snažíme ukázat, že se držíme uzavřených dohod. Ale pokud budou pokračovat takové útoky, budeme muset přijmout protiopatření. Zatím ještě vyhodnocujeme situaci,“ řekl poradce ázerbájdžánského prezident Hikmet Hadžijev podle agentury TASS ohledně vyhlídek na pokračování klidu zbraní.
Mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová ázerbájdžánská nařčení odmítla jako „naprosto lživá a nikterak se nevztahující k realitě“. Jerevan podle ní dodržuje příměří, dohodnuté v noci na sobotu v Moskvě ministry zahraničí Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska.
Arménská strana v sobotu obvinila Ázerbájdžán, že porušil příměří ostřelováním Stěpanakertu, správního střediska Náhorního Karabachu, který ovládají arménští separatisté. Baku naopak obvinilo arménské síly z ostřelování měst Terter a Agdam u hranic s Karabachem.
Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky dnes podle Interfaxu informovalo o dalších 25 zabitých vojácích v bojích s ázerbájdžánskými silami, čímž celkově ztráty od 27. září stouply na 429 zabitých vojáků. Vůdce této separatistické oblasti prohlásil, že na frontě je dnes klidněji než v sobotu, ale dodal, že není jisté, jak se situace vyvine. „Jestli v příštích dnech nepocítíme ze strany Ázerbájdžánu připravenost vyřešit karabašský konflikt mírově, požádám Arménii o to, aby uznala nezávislost republiky,“ prohlásil prezident mezinárodně neuznávaného Náhorního Karabachu Araik Arutjunjan na dnešní tiskové konferenci.
U Náhorního Karabachu se od konce září odehrávají nejtěžší boje za posledních 25 let.
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. Současný střet se rozhořel 27. září.
Autor: ČTK
