Úsporný tarif má být jedním z vládních nástrojů v boji proti rostoucím cenám energií. Stát by měl lidem na část spotřeby elektřiny a plynu zajistit slevu 15 až 20 procent. Tarif by měl platit od nadcházející topné sezony, zřejmě od 1. října 2022 do 1. října 2023. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) odhaduje mezi 16 až 24 miliardami korun. Na svém středečním jednání projedná zavedení úsporného tarifu vláda. Ceny energií zdražují od loňského podzimu a jsou například také příčinou pádu největšího alternativního dodavatele energií Bohemia Energy. Ceny energií vzrostly o desítky procent.
Ministr Síkela v pondělí v České televizi uvedl, že návrh počítá také s podporou domů, které mají plynové kotelny, ale i s podporou podnikatelů a firem. Přesnější informace ale neuvedl. Ministerstvo podle něj myslí také na domácnosti, které jsou napojené na teplárny, zde podle Síkely ale stát zřejmě půjde cestou podpory modernizace teplárenství.
Konkrétní detaily k podpoře domácností, které topí plynem a elektřinou, oznámí vláda po středečním jednání, řekl dnes ČTK David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu. Domácnosti, které odebírají teplo z tepláren, dostanou příspěvek jen na tu část energií, na jejichž dodávky mají uzavřenou smlouvu se soukromým dodavatelem – tedy na svícení a vaření. „Tohoto nedostatku jsme si vědomi od počátku přípravy tarifu. MPO pracuje na tom, aby ho vyřešilo. Výše slevy pro elektřinu se bude odvíjet podle distribuční sazby v daném odběrném místě a pro plyn podle odebíraného množství. Konkrétní výše se určí na základě nařízení vlády,“ uvedl Hluštík.
Tarif je podle Hluštíka pro všechny domácnosti, které využívají plyn či elektřinu. „Půjde o fixní částku, kterou za klienta z ročního vyúčtování energií zaplatí stát. Její výše se určí podle toho, na co domácnost elektřinu nebo plyn používá,“ uvedl Hluštík.
Podobu úsporného tarifu kritizovalo již dříve například Teplárenské sdružení, tarif se podle něho nemá vztahovat na dodávky tepla z tepláren. Na soustavu zásobování teplem jsou přitom připojeny čtyři miliony lidí, úsporný tarif se však má podle sdružení týkat pouze domácností, které topí elektřinou nebo plynem.
Prostřednictvím takzvaného úsporného tarifu na energie by mohly domácnosti, které topí plynem nebo elektřinou, dostat maximálně 9000 Kč. Uvedla to v neděli večer Česká televize (ČT). Ministr Síkela řekl ČT, že u malých domácností s nízkou spotřebou to budou řádově tisíce korun, u velkých domácností s velkou spotřebou se bude částka v tisících blížit dvouciferné částce.
Tarif se nebude vztahovat na chaty a chalupy, dobíjení z elektromobilů, vytápění z tepláren ani firem. Pokud některá domácnost využívá více zdrojů, získá příspěvek dvakrát. Příslušný návrh zákona chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), přesnou podobu úsporného tarifu zákon neupravuje, stanoví ji vláda svým nařízením. Energie bude stát dotovat prostřednictvím operátora, který státní peníze na podporu pošle jednotlivým dodavatelům.
Důvodem prudkého zdražování v posledních měsících je růst velkoobchodních cen energií na burze, kde pro své klienty nakupují dodavatelé. Ceny nyní rostou také například kvůli ruské invazi na Ukrajinu a nejistotě kolem ruského plynu.
Vládní analýza o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu a obchodu Síkela ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), podle deníku E15 tvrdí, že v porovnání s loňským říjnem budou na konci června ceny elektřiny vyšší o 45 procent a ceny plynu o 35 procent. Analýza, kterou má E15 k dispozici, dále upozorňuje, že do konce letošního roku vzrostou ceny elektřiny o 86 procent a plynu o 59 procent, a to za předpokladu ustálení současné úrovně velkoobchodních cen.
Vláda projedná rozvoj podporovaných zdrojů energie, chybí podpora fotovoltaik
Návrh nařízení o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie projedná ve středu vláda. Návrh mimo jiné stanoví druhy podpory a formy podpory, které jsou využity pro podporu vybraných zdrojů. Vyplývá to z vládních dokumentů. Ekologové upozorňují na to, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) neplánuje provozní podporu pro fotovoltaické elektrárny. Zmiňují to také některé další resorty ve svých připomínkách.
Návrh kromě druhu a formy podpory vybraných zdrojů určí také velikost elektrického instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepelného instalovaného výkonu výroben tepla a energetického výkonu výroben biometanu, které jsou předmětem podpory. Návrh se zabývá také dobou trvání udržovací podpory.
„Přijetí návrhu nařízení vlády je nutným předpokladem k zajištění rozvoje nových výroben energie z obnovitelných zdrojů energie a dalších podporovaných zdrojů nebo modernizace těchto současných výroben na energeticky efektivnější výrobny,“ uvedlo MPO v předkládací zprávě. Tím se budou plnit cíle obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti v období 2021 až 2030, ke kterému se ČR zavázala prostřednictvím cílů uvedených ve vnitrostátním plánu v energetice a klimatu.
Ekologové kritizují, že v návrhu chybí podpora fotovoltaik. „Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) nadále trvá na tom, že stát má skrze provozní podporu výroby elektřiny dotovat nové teplárny spalující zemní plyn a zároveň vůbec provozně nepodporovat nové fotovoltaické elektrárny. Větrnou elektřinu chce ministerstvo podpořit, ale desetkrát méně než plynovou,“ uvedlo Hnutí Duha.
Fotovoltaické elektrárny stát podporuje investičními dotacemi, ale to platí i pro plynové teplárny. Návrh nařízení vlády o provozní podpoře navíc vznikl v lednu 2022, tedy před invazí ruské armády na Ukrajinu a začátkem války. Ministerstvo jej odmítlo změnit a přidat podporu fotovoltaických elektráren, přestože jej k tomu vyzvalo ministerstvo životního prostředí, ministerstvo práce a sociálních věcí či ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, ale také Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Svaz měst a obcí či Sdružení místních samospráv.
„Ministr průmyslu Jozef Síkela sice rád mluví o snižování závislosti na zemním plynu z Ruska, ale konkrétním návrhem nařízení vlády chce tuto závislost naopak posilovat, neboť neustále tvrdošíjně prosazuje provozní podporu pro nové plynové teplárny a naopak čistou nulu na provoz nových fotovoltaik,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Ministerstvo průmyslu v předkládací zprávě uvedlo, že návrh je předkládán právě v rozporu s několika dalšími resorty, které požadují do podpory zařadit soláry. MPO argumentuje, že vypsáním provozní podpory pro solární elektrárny se založí riziko neplnění slibu uvedeného v programovém prohlášení vlády – do roku 2025 instalovat na střechy budov 100.000 nových solárních elektráren.
Aukce pro solární elektrárny, kam má většina provozní podpory směřovat, jsou určeny pro velké zdroje s výkonem nad jednu megawattu. Tím vzniká podle MPO riziko, že instalační firmy nebudou stavět malé solární elektrárny instalované na střechách budov včetně domácnosti, jelikož mají již dnes omezené kapacity. „Realizace velkých solárních elektráren by pro řadu instalačních firem byla finančně i časově efektivnější než realizace stejné kapacity v řádově například stovek malých projektů na střechách a je vysoké riziko, že instalační společnosti by právě z tohoto důvodu upřednostňovaly velké projekty,“ uvedlo MPO.
