idnes.czPodmínky pro vysílání vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojáků přes české území by se mohly upravit. Vláda na dnešním zasedání schválila ústavní novelu, sdělila ČTK ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její úřad dokument vypracoval v reakci na usnesení, ve kterém po ruské invazi na Ukrajinu dospěl kabinet k závěru, že nynější znění ústavních předpisů neumožňuje dostatečně rychle a flexibilně reagovat na rizika. Předloha nyní zamíří do Parlamentu.
Podle ústavy nyní přísluší Parlamentu vyslovovat souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR, pokud není takové rozhodnutí vyhrazeno vládě. Kabinet může vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. O takovém rozhodnutí vláda informuje neprodleně obě komory Parlamentu, každá ho může nadpoloviční většinou členů sama zrušit.
V aktuální novele podmínky i lhůta zůstaly, přidává se však další případ, kdy může vláda o vyslání rozhodnout, a to ochrana života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti ČR.
Změna má pomoci třeba při zvládání migrační vlny, které čelilo například loni Polsko. Operativnější rozhodování by mohlo podle obrany pomoci i v případě epidemie po zkušenostech s koronavirovou pandemií, u které ozbrojené síly sehrávaly významnou úlohu ve zdravotnictví. Jako další argumenty pro změnu úpravy zmiňuje novela evakuaci českých občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu loni v srpnu či letošní ruskou invazi na Ukrajinu.
Obrana připouští, že novela posiluje pravomoci vlády, vysílání vojáků je ale v demokratických státech historicky vždy v rukou výkonné moci. Dosavadní formulace Ústavy podle návrhu evokuje, že rozhodnutím je de facto až souhlas Parlamentu.
Samostatně nyní rozhoduje vláda i o průjezdu či přeletu ozbrojených sil jiných států přes území ČR, o účasti českých ozbrojených sil na cvičení v cizině nebo cizích ozbrojených sil na cvičeních v Česku. Podle novely komplikuje praxi formulace příslušné části Ústavy. „Především použití jednotného čísla u slov přelet a průjezd implikuje, že vláda by měla rozhodovat o každém jednotlivém přeletu či průjezdu,“ stojí v návrhu.
V praxi lze takto ale rozhodovat těžko, například i v roce 2020 ovlivněném covidem-19 bylo průjezdů 255 a přeletů 6829, uvádí návrh. U přeletů navíc praxi upravují diplomatická povolení platná obvykle na celý kalendářní rok a konkrétní přelety se oznamují jen několik hodin předem. „V těchto případech je de facto nemožné, aby bylo o konkrétním přeletu rozhodováno vládou předem,“ vysvětluje obrana. Přes 20 let se tak využívá praxe, že vláda o přeletech a průjezdech rozhodne každoročně jen obecně a konkrétní případy povoluje ministerstvo obrany.
Za ústavně problematické návrh označuje, že Parlament se dozvídá o konkrétních přeletech zpětně. Nemůže tak svou pravomoc zrušit rozhodnutí vlády uplatnit u jednotlivých případů. V ustanovení by tak mělo být nově uvedeno, že vláda o přeletech, přejezdech či cvičeních rozhoduje bez souhlasu Parlamentu. Současně ale zůstane zachována možnost obou komor rozhodnutí zrušit. „Stejně tak by bylo zachováno pravidelné informování obou komor Parlamentu o průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států realizovaných za pololetí,“ uvádí návrh.
Předlohu nyní projedná Parlament. Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba 120 hlasů. Podobně v Senátu je nutný souhlas třípětinové většiny, ale z přítomných senátorů.
