Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu si vyžádala nečekanou oběť, a to energetický gigant Gazprom, ten se kvůli dopadům války ocitl v existenční krizi. Důvody podrobněji rozebírá zpravodajský server Politico. Gazprom zaznamenal pokles podílu na evropském trhu ze 40 na pouhých devět procent. Dva plynovody Nord Stream, které stály přes 20 miliard eur, teď leží ladem na dně Baltského moře. Cena akcií se od únorové invaze snížila o 88 procent.
„Vyhlídky Gazpromu na další růst jsou poněkud omezené a v určitém okamžiku bude muset výrazně snížit výrobu,“ řekl serveru expert na ruskou energetiku Adnan Vatanseverz londýnské King’s College.
V roce 1989 byl Gazprom přeměněn z ministerstva pro plyn na první sovětský státní podnik. Bývalý ruský prezident Boris Jelcin ho plně privatizoval. Současný šéf Kremlu firmu vrátil v roce 2005 pod kontrolu státu.
A jak říká odborník Vatansever: „Putin se velmi dobře vyzná v obchodu s plynem. Je to neoficiální manažer Gazpromu.“
Miliardové dividendy
Vývoz zemního plynu do Evropské unie se sice za prvních osm měsíců letošního roku snížil téměř o polovinu, a to v porovnání s rokem 2021, zisky společnosti se ale v prvním pololetí více než zdvojnásobily. Díky prudkému růstu cen suroviny.
Odhaduje se, že Gazprom dál vydělával okolo 100 milionů eur denně. Společnost vyplatila dividendy ve výši 20 miliard eur, což je nejvíc v historii ruského akciového trhu.
Dlouhodobější vyhlídky jsou chmurné. Podle Jamese Hendersona z Oxfordského institutu pro energetická studia se sice dá čekat, že ceny plynu zůstanou vysoké ještě nejméně dva roky, není ale jasné, jak se budou vyvíjet v dlouhodobějším výhledu.
Po roce 2025 bude Gazprom zřejmě muset upravit strukturu a velikost, myslí si Henderson. Podnik bude pravděpodobně snižovat výrobu a zřejmě zeštíhlí.
Budoucnost Gazpromu ovlivní také to, jak rychle se Evropa dokáže od ruského plynu odstřihnout.
Zamíří do Číny?
Nejmenovaný bývalý vysoce postavený představitel Gazpromu serveru Politico řekl, že se společnost zřejmě zaměří na zkapalněný zemní plyn a dodávky do Číny.
Předvídá ale, že v krátkodobém horizontu se těmito změnami obchodní strategie nepodaří nahradit výpadek příjmů z Evropy.
Navzdory problémům Gazpromu Putin nenechá společnost zbankrotovat, tvrdí odborník na energetiku Henderson. Společnost má určitou symbolickou hodnotu, ale co je podstatnější, ovládá celý systém plynovodů v Rusku a dodává energii polovině země.
„Putin nemůže nechat Gazprom padnout, protože je nedílnou součástí ruské ekonomiky. Energetický systém je na něm závislý. Stejně jako lidé, kteří si díky němu mohou zatopit,“ vysvětluje Henderson.
Ruský prezident trvá na tom, že exportní vztahy s Evropou lze obnovit. Na energetické konferenci v Moskvě tento týden řekl, že Rusko je spolehlivý a nepolitický dodavatel energie.
Dokonce nabídl, že znovu spustí dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 2, který by nemusel být zničený.
„Rusko je připraveno zahájit dodávky. Míč je, jak se říká, na straně Evropské unie. Jestli chtějí, tak ať otevřou kohoutek… a je to,“ prohlásil šéf Kremlu. „Hezký pokus,“ prohlásila na to mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová.
„Nezávisle na možné sabotáži obou plynovodů jsme se mohli přesvědčit, že Rusko není spolehlivým dodavatelem,“ cituje server.
Ještě před válkou na Ukrajině představovaly dodávky do Evropy pro Gazprom zhruba 70 procent příjmů z prodeje plynu. Evropský prodej je ale teď v troskách, společnost se tak bude víc opírat o své další trhy, uvažuje odborník Vatansever.
Patří mezi ně zejména bývalé sovětské republiky, jako Bělorusko a země ve střední Asii. Gazprom tam prodává plyn levně, čímž se Moskva snaží udržet si vliv na území svého někdejšího impéria.
Přeorientování na Čínu
Plynárenský gigant však na těchto trzích vydělává málo. Mohl by proto usilovat o rozšíření obchodních vztahů s asijskými zeměmi, zejména s Čínou.
Moskva dodává Pekingu zhruba 16 miliard metrů krychlových plynu plynovodem Síla Sibiře, který byl otevřen v roce 2019.
Čína se chystá zajistit přívod dalších 10 miliard metrů krychlových prostřednictvím nového plynovodu na východě Ruska. V roce 2024 se plánuje stavba nového plynovodu Síla Sibiře 2.
Klíčovou otázkou bude stanovení cen. „V současné době Gazprom prodává plyn do Číny za mnohem nižší cenu, než za jakou prodával v Evropě,“ podotýká Jonathan Stern, výzkumný pracovník Oxfordského institutu pro energetická studia.
I kdyby Čína odebírala mnohem větší množství ruského plynu než dosud, je podle něj otázkou, jestli by Gazprom dokázal vydělat stejně.
Obchodování s Pekingem ale Moskvě umožní prodloužit válku na Ukrajině, uzavírá Stern v rozhovoru pro server Politico.
Zdroj: iRozhlas
