Spolupráce Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) by se měla vrátit ke kořenům. Existují oblasti, v nichž lze v budoucnu kooperovat, ať už jde například o poválečnou rekonstrukci Ukrajiny, investice nebo energetiku. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel hradní diplomacie a budoucí velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák.
Podle Jindráka by se nemělo hazardovat se spoluprací států, které spolu de facto sousedí, mají nějakou společnou historii, ač mnohdy složitou. „Politici přicházejí, odcházejí, to je historický fakt,“ poznamenal.
Má to ale své mantinely. Za hranou podle něj bylo, když se maďarský premiér Viktor Orbán na fotbalovém zápase objevil se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí. „To jsou prostě věci, které jsou vnímány velmi citlivě,“ uvedl Jindrák.
Visegrádská spolupráce pro něj není až tak otázkou rozumu, jako spíše srdce. Zavzpomínal, že při její obnově v roce 1998 se hledala společná témata, kterými se stala transformace ekonomik, státní správy či samospráv. „Problémy byly ve všech čtyřech zemích úplně stejné,“ podotkl.
„Spíše bych byl pro to, vracet se ke kořenům, na čem visegrádská spolupráce začínala, na nějaké vzájemnosti. Než mít ambice, že Visegrád bude válcovat Evropskou unii, nebo že budeme nějakým beranidlem proti Francii či Německu. To není ten účel,“ vysvětlil Jindrák.
Uvědomuje si, že Maďarsko má odlišný názor na ruskou agresi na Ukrajině. Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Jindrák ale doufá, že by se budoucím společným visegrádským projektem mohla stát například obnova Ukrajiny, ať už hlediska hospodářství, nebo například občanské společnosti či školství.
Čtyři státy by podle něj mohly také více koordinovat investice, poukázal například na továrnu na baterie do elektroautomobilů, kde by podle něj V4 mohla vytvořit společnou nabídku. Třetím velkým tématem je podle něj energetika, zejména jaderná. Země podle Jindráka mohou spolupracovat ve výzkumu či vývoji.
Jindrák: Zeman se nezaměřoval jen na Rusko a Čínu. Ocenil vztahy se sousedy
Není pravdou, že se prezident Miloš Zeman ve svém zahraničně-politickém působení zaměřoval jen na ruskou a čínskou agendu, řekl dále Jindrák v rozhovoru s ČTK. Zeman se podle něj zaměřoval se též na bezpečnostní záležitosti, spolupráci s Izraelem, ekonomickou diplomacii nebo vztahy se sousedními státy, které jsou vynikající. Zemanovi bude s koordinováním zahraničně-politických aktivit pomáhat do konce prezidentova mandátu.
„Kde máte dnes vykopané nějaké příkopy, kde někdo běhá s reparačními nároky vůči Německu, kde někdo vytahuje nepříjemnosti ve vztahu k Rakousku?“ tázal se Jindrák.
Připustil ale, že zejména v Zemanově prvním funkčním období byla prioritou Čína a Rusko, šlo podle něj ale o ekonomickou diplomacii a zájmy českých firem v daných teritoriích. Například investiční přísliby z Číny se ale nenaplnily, čímž byl prezident zklamaný, uvedl Jindrák. Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku. Po invazi na Ukrajinu letos v únoru ale postoj změnil a od té doby podporuje pomoc napadené zemi.
Zeman se 1. ledna zúčastní na Slovensku slavnostního předávání státních vyznamenání. Stane se tak u příležitosti 30. výročí vzniku samostatného Slovenska. Také úplně poslední prezidentova cesta ve funkci povede na Slovensko.
V plánu je ještě také návštěva Srbska, kde by chtěl otevřít Český dům. Za jeho obnovení se přimlouval Zeman opakovaně, se srbským protějškem Aleksandarem Vučičem o něm mluvil například při své návštěvě v Srbsku 2019. Původní Český dům v Bělehradě v 60. letech zkonfiskovala Jugoslávie. Jeho stavbu zaplatila ve dvacátých letech 20. století česká krajanská komunita.
