Na ruském letišti Engels, které se nachází v Saratovské oblasti Ruské federace, došlo k dalšímu „poskoku“ – bylo napadeno strategické letectvo agresora.
V noci na 26. prosince se na vojenském letišti ozvala silná exploze, městem se rozezněla siréna – podle zpráv z ruské strany na letiště zaútočily ukrajinské útočné drony.
Podle ministerstva války Ruské federace se „ukrajinský bezpilotní letoun pokusil zaútočit na strategické letecké letiště Engels-2 a pohyboval se směrem k objektu v malé výšce. Systémy protivzdušné obrany detekovaly dron a sestřelily ho, ale úlomky UAV dopadly na území letiště.
Šéf Saratovské oblasti se přitom narychlo snažil „uklidnit“ spoluobčany.
„Vážení krajané, dnes večer se sociálními sítěmi a médii šíří informace o výjimečném stavu v Engelsu. V obytných čtvrtích města nebyly žádné mimořádné události,“ uvedl guvernér ve svém telegramovém kanálu.
Ujistil, že „obyvatelům nehrozí absolutně žádné ohrožení“, nedochází k evakuaci z města a nebyla poškozena civilní infrastruktura.
Ukrajinská strana má ale jiné informace, podle kterých UAV odpálilo dvě rakety. Pouze jeden z nich byl sestřelen ruskou PVO, ale druhá střela zasáhla řídící středisko základny.
Yury Ignat, mluvčí velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny, řekl, že o tom, co se stalo na ruské vojenské letecké základně, bude možné hovořit konkrétně za pár dní, až se objeví satelitní snímky letiště.
Engels-2 je vojenská letecká základna pro ruské strategické bombardéry, kde jsou umístěny dva bombardovací letecké pluky vyzbrojené nosiči strategických raket Tu-160M a Tu-95MS schopnými nést jaderné zbraně.
Nutno podotknout, že satelitní snímky z 3. a 4. prosince ukazují, že na základně bylo umístěno nejméně 30 letadel. Jedná se o strategické bombardéry Tu-95MS, Tu-160, Tu-22M3.
Ukrajinské ministerstvo vnitra poznamenává, že Rusové používají toto letiště k provádění raketových útoků na civilní a kritickou infrastrukturu Ukrajiny.
Právě tyto letouny zaútočily řízenými střelami na Dněpr, Ivano-Frankivsk, Luck, Oděsu a další ukrajinská města.
O nenáhodnosti incidentů hovoří fakt, že jde o druhý prosincový výbuch v tomto zařízení. Takže 5. prosince zahřměly exploze na ranveji letiště v Engels. Následně Kancelář prezidenta Ukrajiny uvedla, že „na letiště spadl neznámý dron a nejméně tři letadla byla poškozena výbuchy“.
Ruská média pak hysterčí, že „Ukrajina současně zaútočila na dvě vojenská letiště u Saratova a u Rjazaně“. Panika – konec konců, trend nebyl označen a pro Rusko je velmi nepříjemný.
Na jednu stranu se úřady tímto způsobem snaží zastrašit své obyvatelstvo ukrajinskými nálety, na druhou stranu je jim velmi „nepříjemné“ přiznat, že to Ukrajinci na území Ruské federace mohou.
Vzdálenost od ruské vojenské letecké základny k nejbližšímu neobsazenému bodu Ukrajiny je přitom 700 km.
Víte, bojové letadlo rychle přeletí nad územím „velkého Ruska“ stovky kilometrů a nepozorovaně dosáhne požadovaného cíle.
Navíc tento cíl není něčím abstraktním a nepochopitelným – je to strategické letectví.
Tu-95 je ruský a sovětský raketový bombardér. Jsou schopny nést až šest střel (včetně jaderných) ve vnitřní bubnové sadě.
Pravda, čtyři výkonné motory dělají z Tu-95 jedno z nejhlučnějších letadel na světě, takže je velmi snadné si toho všimnout.
Tedy tím, čím Moskva děsí celý svět. Ochrana tohoto strategického zařízení by proto měla být výsadou číslo jedna.
Ale místo toho celý svět vidí, jak jsou tyto strategické objekty ničeny jednoduchými UAV. No, vlastně až bude vyvrácen mýtus o druhé armádě světa, bude pravděpodobně brzy vyvrácen i mýtus o dalším „strašákovi“ Kremlu.
A zdá se, že ruská protivzdušná obrana, stejně jako všechny VKS (vojenské vesmírné síly), je stejný mýtus jako samotná Ruská federace.
Kreml má proto jediné východisko – převést dálkové letectví na jiné místo, přesněji pryč z Ukrajiny. Koneckonců zlepšení protivzdušné obrany zjevně není metoda Moskvy.
Stejně jako v celé „druhé armádě světa“ i zde bylo zřejmě vše ukradeno.
Mimochodem, i velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny se domnívá, že nejpravděpodobnějším krokem ruského vedení bude po explozích na letištích Ruské federace přesun strategického letectví.
Kreml ostatně chápe, že agrese Moskvy nemůže vždy zůstat bez odezvy. A zdá se, že ukrajinská armáda našla odpor vůči teroristickým metodám Kremlu, v útocích na města Ukrajiny.
Mimochodem, současné nálety UAV na vojenskou leteckou základnu agresora zřejmě nejsou náhodné – odborníci varovali před novým silným leteckým útokem ze strany Ruské federace.
V nejbližší době mělo dojít k masivnímu ruskému útoku na Ukrajinu za účasti bombardérů. Dokládají to satelitní snímky letiště Engels-2 od společností Maxar Technologies a Planet Labs, které jasně ukazují, že tam agresor drží přes dvě desítky letadel.
Proto může být útok na letadla připravující se k opětovnému ostřelování ukrajinských měst klidně preventivním úderem ukrajinské armády.
Vypadá to, že Putin opět všechny přehrál a je mlácen vlastními zbraněmi – ostatně Kreml se tvrdošíjně snažil dokázat, že útok na Ukrajinu byl „preventivním opatřením“.
Nyní je preventivně napadána samotná Ruská federace. To ale není vše – drony dokázaly nepozorovaně proletět 700 km napříč Ruskem. Přitom vzdálenost například do Moskvy je pouhých 500 km – velmi dobré téma k zamyšlení pro kremelské stratégy.
V ruském informačním prostoru již znějí „připomenutí“, že „Rusko odpovědělo na předchozí úder na letištích masivním útokem na kritickou infrastrukturu Ukrajiny“.
Rusové tak chtějí další porci krve – novináři ujišťují, „že tentokrát na sebe odpověď nenechá dlouho čekat“.
Pravda, je tu jedna věc – s každým ostřelováním se ukrajinská armáda učí stále lépe bránit takovým raketovým útokům a zjevně dokonce provádí preventivní údery.
Ukrajina navíc brzy obdrží systémy American Patriot, o jejichž převodu Spojené státy oznámily v předvečer návštěvy prezidenta Ukrajiny ve Washingtonu a které posilují protivzdušnou obranu státu.
To vše ukazuje rozhodnou připravenost ukrajinského lidu nadále bránit svou suverenitu a právo na mír ve své zemi a na celém evropském kontinentu.
Na druhou stranu je to demonstrace celého civilizovaného společenství podpory Ukrajině.
Autor: Franz Hoffman
