Většina Čechů nesouhlasí s návrhem na zrušení známkování v prvních třídách základních škol. Zrušení známek si nepřeje 53 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Slovní hodnocení, které místo známek navrhuje ministerstvo školství pro první až třetí třídy základních škol, by uvítalo 39 procent oslovených. Osm procent lidí není rozhodnuto.
Zastánci známkování považují současný systém hodnocení za přehlednější, objektivnější a více motivující. Příznivci slovního hodnocení si od zrušení známek slibují individuální přístup a méně stresu pro děti. „Větší podporu má myšlenka zavedení slovního hodnocení hlavně u mladých lidí pod 30 let, naopak mezi seniory je odpor k takové změně nejvýraznější,“ uvedl Radek Pileček z agentury STEM/MARK.
Lidé, kteří mají se slovním hodnocením zkušenost nebo se s ním setkali, se k návrhu zrušit známkování staví pozitivněji. Osobní nebo zprostředkovanou zkušenost se slovním hodnocením deklarovalo 28 procent lidí, v Praze to bylo 41 procent. Téměř dvě třetiny těchto respondentů hodnotily zkušenost se slovním hodnocením kladně.
„Ukazuje se, že větší povědomí o pozitivních přínosech by mohlo lidi přimět změnit názor a dát slovnímu hodnocení zelenou. U spousty Čechů jde zřejmě o strach z něčeho neznámého, o čem zatím nemají dostatek informací, jak to vlastně funguje v praxi,“ míní Pileček.
Vůbec nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč si lidé přejí zachování známek, je zvyk a tradice. Na známkách dotázaní oceňují jednoduchost, přehlednost a srozumitelnost. Hlavním pozitivem, proč by někteří naopak upřednostnili slovní hodnocení, je snížení tlaku, který je na malé děti známkami vyvíjen, a kvůli kterému mohou být ve stresu. Nespornou výhodou je podle oslovených také osobnější přístup a důraz na odhalení individuálních kvalit i nedostatků každého žáka.
Výzkumu agentury STEM/MARK se uskutečnil prostřednictvím on-line dotazování na Českém národním panelu a zúčastnilo se ho 504 dospělých. Uskutečnil se v termínu od 13. do 17. února 2023.
