Petr Pavel vyrazí na svou první zahraniční cestu v roli prezidenta na Slovensko. Tamní premiér Eduard Heger ve speciálních Událostech, komentářích řekl, že to bude návštěva přátelská, ale i pracovní. Společné jednání mají plánované také vlády obou zemí, odehraje se 3. dubna. Zmínil se také o důležitosti podpory Ukrajiny napadené Ruskem.
„Té agendy, kterou máme společnou, je hodně, ať už jde samozřejmě o pomoc Ukrajině, ale i další oblasti,“ říká Heger. Neopomíjí ale ani důležitost zdvořilostní roviny plánovaného mezinárodního setkání.
Česko a Slovensko mají podle Hegera harmonický vztah, je ale třeba ho nadále udržovat. „Umím si představit, že právě intenzita vztahů bude dobrá pro jejich kvalitu, hloubku a dlouhodobost,“ říká.
Petr Pavel se v minulosti vyjadřoval kriticky ke spolupráci států Visegrádské skupiny (V4). Podle Hegera je to dlouhotrvající formát, který má smysl, spolupráce ale není užitečná v každé oblasti. Zmínil zejména neshodu ostatních členských států s Maďarskem ve vztahu k rusko-ukrajinské válce.
Na druhou stranu ale upozornil, že země V4 jsou úzce propojené ekonomicky a společensky, což je důvod nadále budovat spolupráci. Vzpomněl na další formáty mezinárodní spolupráce, jako je Bukurešťská devítka nebo celá Evropská unie.
Podpora Ukrajiny na Slovensku
Slovensko čekají v září předčasné volby, ve kterých bude Heger kandidovat se svým novým hnutím Demokrati. Doufá, že návštěva českého prezidenta pomůže vysvětlit lidem, proč je důležité podporovat Ukrajinu. „Je to důležité pro samotné Ukrajince (…), ale je to velmi důležité pro bezpečnost Slovenska a troufám si říct i celé Evropy a také pro ekonomickou prosperitu, protože jsme sousedící země.“
Na řešení rusko-ukrajinského konfliktu se Heger dívá jednoduše. „Nejhlasitější hlas, který chce mír, je Ukrajina (…), ten, kdo mír odmítá, je Vladimir Putin. Jsou to jeho vojska, která napadla Ukrajinu, a na to, aby mír nastal, stačí, aby je stáhl,“ říká slovenský premiér.
Z této krize se ale podle Hegera můžeme poučit a do jisté míry se to děje. Připomněl snahu o vstup Finska a Švédska do NATO a rychlost, s jakou jej některé země ratifikovaly. Díky válce se podle něj také Evropa rychleji odpojila od ruských zdrojů a diverzifikovala je.
Zdroj: CT24