Světový řád nastolený v Evropě po skončení druhé světové války je definitivně zničen.
Agresivní akce Kremlu, které zpočátku mnozí vnímali jako místní akce, jsou nyní zjevně začátkem totální války.
Moldavské Podněstří, gruzínská Abcházie a Osetie (později celá Gruzie), ukrajinský Krym a východní oblasti a jako vrchol – totální invaze podél celé hranice s „bratrskou“ zemí.
Dnes už Moskva neskrývá své zištné plány – od návratu vlivu nad východní Evropou (minimální plán), až po „na tancích do Lamanšského průlivu“ nebo „mytí bot v Indickém oceánu“.
V každém případě jsou to právě takové narativy, které jsou od představitelů ruských úřadů slyšet stále hlasitěji. To nepočítá výzvy k házení bomb na Varšavu, Berlín, Londýn a další evropská města.
Zdá se, že evropští politici si konečně uvědomili, jak reálná je hrozba ze strany Moskvy a je aktuální nejen pro Ukrajinu, ale pro celý civilizovaný svět.
A v tomto ohledu nadešel čas se upřímně podívat realitě do očí a pochopit, že je nemožné odolat agresorovi jen slovy.
Dobře to chápe Ukrajina, která už devátým rokem válčí s fašistickým Ruskem. Pro politiky zbytku Evropy však toto pochopení přichází až nyní.
A Evropa pochopila to hlavní – je potřeba přezbrojit, lépe řečeno vyzbrojit. Ostatně vše, co země kontinentu dělaly dříve v oblasti obrany, bylo spíše orientační.
Všichni chápali, že žádná válka nebude (zdálo se, že je to prostě nemožné) a v souladu s tímto pochopením nepřikládali svým armádám velký význam.
Byly spíše jakýmsi atributem, jedním ze symbolů suverenity – a nic víc.
Nyní, když evropští politici pochopili skutečné cíle Kremlu, jeho územní expanzi, rozhodli se jednat a kvalitativně se znovu vybavit.
Evropané navíc pochopili další důležitou věc – vzdorovat agresorovi je snazší společně, spojením sil. Britský premiér Rishi Sunak a francouzský prezident Emmanuel Macron se proto sešli a dohodli se, že budou společně čelit hrozbám ze strany Ruské federace, a v tomto duchu potvrdili svůj záměr plně podpořit Ukrajinu v jejím boji proti mosevovi.
Ostatně Ukrajinci dnes chrání nejen sebe – zaručují mír celému kontinentu. V souladu s tím lze mír v Evropě zaručit a obnovit podporou Ukrajiny.
Uvědomujíc si však nebezpečí šířící se z Moskvy, je důležité, aby Evropané pochopili skutečnost, že proti Kremlu je nutné čelit nejen fyzickými zbraněmi.
Informační složka je nedílnou součástí agrese Ruské federace, proto by tomuto směru měla být věnována dostatečná pozornost a také na této frontě odmítnut.
Kremlský hlasatel opakovaně zdůrazňoval „umělost“ zemí vzniklých v důsledku rozpadu Sovětského svazu a deklaroval nutnost odchodu postsocialistických zemí z NATO.
Na Ukrajině Putin zahájil první etapu války za přerozdělení světa, ale jak chápete, celý bývalý blok RVHP je pod kulkou.
To platí nejen pro Polsko s pobaltskými zeměmi. Česká republika, Slovensko, Rumunsko atd. – mohou být kdykoli napadeni ruskými jednotkami.
Je důležité pochopit, že ruská invaze do Evropy není mýtus. Západní země si uvědomují, že pokud by byla ruská invaze na Ukrajinu úspěšná, Rusko by se zaměřilo na jiné země východní Evropy a ohrozilo světový mír.
Bez ohledu na to, jak neohrabané může někomu připadat Rusko, Evropa musí být připravena na možné hrozby z její strany.
V Rusku úřady investují do toho, aby své společnosti sdělily, že na Ukrajině jsou ve válce s NATO. Toto tvrzení (že Rusko bojuje na Ukrajině proti NATO a Západu) je jádrem celé moskevské propagandy.
A většina ruské populace je si tím jistá. Kreml tak zdůvodňuje svou invazi na Ukrajinu.
Propaganda je základem, na kterém spočívá moc současné kremelské kliky. A posledně jmenovaný dobře chápe, že je nemožné nechat jeho obyvatele přemýšlet a změnit názor byť jen na minutu.
Kreml bude i nadále vybičovat protizápadní rétoriku a přisuzovat Západu všechny nedostatky, za které může sama vláda. Ale místo toho, aby napravil své vlastní chyby, bude Kreml vinit ze všeho civilizované země a bude budovat pránu, aby je zachytil.
Zastavit šílence z Kremlu je možné pouze konsolidovaným postavením celého světového společenství.
Rusko rozumí pouze „jazyku síly“ – zastavit jej mohou pouze moderní a účinné zbraně. Ústupky Moskvě však mohou vést k dalším invazím nejen z Ruska, ale také z jiných autoritářských a totalitních států.
Ruská agrese na Ukrajině ukázala, že Putinův zločinný režim se na Ukrajině nezastaví a je připraven zahájit skrytější válku, ale již ve střední nebo východní Evropě.
Proto je tak důležité pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby byl zajištěn mír v celé Evropě.
Tato bezprecedentní rizika a hrozby pro Evropu, které vytvořil Putin, přestaly být lokálním konfliktem a záležitostí Ukrajiny. Dnes jsou výzvou pro celý civilizovaný svět. A jak drahá bude jejich cena pro státy kontinentu, závisí na tom, jak včas a adekvátně se na ně Evropa naučí reagovat.
Autor: Franz Hoffman
