Prezidenti a premiéři členských zemí EU na summitu zadali orgánům Evropské unie, aby se snažily do konce roku dojednat reformu trhu s elektřinou, kterou Evropská komise navrhla s cílem předejít prudkému růstu cen. Pomoci k tomu má zvýšení podílu dlouhodobých smluv či povinnost dodavatelů nabízet zákazníkům smlouvy s fixovanou cenou. Podle českého premiéra Petra Fialy by plán posílil postavení koncového zákazníka.
„Evropská rada vybízí zákonodárce, aby dosáhli svižné shody na všech relevantních návrzích pro urychlení zelené transformace a aby bezodkladně pokročili s prací na navržené úpravě designu vnitřního trhu EU s elektřinou ve snaze zajistit její přijetí do konce roku 2023,“ stojí v závěrech, které večer v Bruselu odsouhlasili prezidenti a premiéři sedmadvacítky.
Komise návrh avizovala už na konci loňského léta, kdy EU v návaznosti na ruský útok na Ukrajinu zažila prudký nárůst ceny plynu a zároveň i velkoobchodní ceny elektřiny. Nakonec unijní exekutiva konkrétní plán reformy předložila minulý týden, přičemž aby mohl vstoupit v platnost, musí jej schválit členské státy i Evropský parlament.
Komise chce v zájmu stabilizace cen zavést pro dodavatele povinnost nabízet klientům v EU různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Kromě většího podílu dlouhodobých smluv pak navrhuje také podmínit čerpání veřejné podpory takzvanými rozdílovými kontrakty s dlouhodobou pevnou cenou. Ty by státu umožnily při zvýšení tržní ceny elektřiny rozdělit nadbytečné příjmy mezi spotřebitele, pokud naopak cena klesne, dopláceli by výrobci rozdíl od výše stanovené ve smlouvě.
„Já vítám zejména to, že návrh výrazně posiluje postavení koncového zákazníka, tedy občanů,“ komentoval návrhy Fiala před dnešním odletem do Bruselu. Dodal, že plán umožňuje zemím podporovat i provoz jaderných elektráren. Analytici oslovení ČTK nicméně varovali, že vyšší podíl dlouhodobých smluv s pevnými cenami sice přispěje k větší stabilitě trhu, v konečném důsledku však zřejmě zvýší průměrné ceny energií.
Summit EU se shodl na podpoře zelené a digitální ekonomiky
Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny. Členské státy by podle přijatých závěrů měly pracovat na tom, aby se na území EU vyrábělo více obnovitelných technologií a těžilo, zpracovávalo a recyklovalo více strategických surovin.
S tím počítají návrhy dvou norem, které Evropská komise zveřejnila minulý týden. Summit dnes vyzval unijní instituce, aby pokročily v práci na jejich schvalování. Členské země přitom nemají jednotný pohled na to, zda do pravidel pro podporu výroby technologií zahrnout i jádro, o což usiluje zejména Francie, ale i další země včetně Česka. Německo, Rakousko či Lucembursko to však naopak odmítají a dnešní schůzka lídrů spor podle očekávání nevyřešila.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň. Každý stát si ovšem i nadále může vybírat svůj energetický mix a sázet na jadernou energii, která může hrát významnou roli ve snaze o dekarbonizaci, dodala německá politička.
Šéfové států a vlád se dnes shodli na zvýšení investic do výzkumu a vývoje inovací, které by se podle jejich představ měly v součtu veřejných a soukromých financí přiblížit tří procentům hrubého domácího produktu (HDP). Šéfka komise podotkla, že tento cíl má EU již několik desetiletí a dosud se jí podařilo dostat na úroveň 2,3 procenta HDP. Některé mimoevropské země jsou v této věci mnohem dále, upozornila.
Lídři chtějí také dále usnadnit přeshraniční financování projektů a usnadnit zvláště malým a středním firmám přístup k penězům. V závěrech zmínili také přípravu takzvaného fondu suverenity na podporu evropských firem. Podrobnosti a způsob jeho financování, na něž mají státy různé pohledy, však nenabídli.
