Po desítky let neutrální Finsko se dnes oficiálně stalo 31. členskou zemí Severoatlantické aliance, shodou okolností v den 74. výročí jejího vzniku. Země o vstup požádala před necelým rokem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Západní představitelé Finsku poblahopřáli a dodali, že nyní budou usilovat o rychlé přijetí Švédska, které o vstup požádalo společně s Finskem. Moskva uvedla, že na dnešní rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes v Bruselu převzal přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro severskou zemi oficiálně skončil přijímací proces. Před centrálou aliance poté zavlála modrobílá finská vlajka.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že finské členství posílí obranyschopnost aliance a zvýší bezpečnost země, které má s Ruskem přes 1300 kilometrů společné hranice. Ruský prezident Vladimir Putin tak podle něj dosáhl invazí na Ukrajinu pravého opaku toho, co zamýšlel. Aliance se rozšířila, přestože přesně tomu chtěl zabránit.
„Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Západ se podle něj hluboce mýlí, když si myslí, že Moskva na krok nijak nezareaguje.
Naproti tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Finsku ke vstupu do NATO pogratuloval. Členství v Severoatlantické alianci, o něž usiluje i Kyjev, je podle něj jedinou zárukou bezpečí v této části Evropy. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do aliance český premiér Petr Fiala. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského ruská agrese na Ukrajině severské zemi ukázala, že neutralita jí bezpečnost nepřinese.
Vstup Finska do NATO uvítal i americký prezident Joe Biden. Putin se podle něj spletl, když si myslel, že zahájením brutální a agresivní války proti Ukrajině Evropu a NATO rozdělí. „Mýlil se. Dnes jsme jednotnější než kdykoli předtím,“ prohlásil Biden a dodal, že se těší na přijetí Švédska.
K výzvě vůči Ankaře a Budapešti, aby bezodkladně ratifikovaly vstup Švédska, se připojil i ministr Blinken. Finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že jeho země bude pokračovat v úsilí o co nejrychlejší připojení této skandinávské země k NATO a o plné podpoře ji ujistil i německý kancléř Olaf Scholz. Také britský premiér Rishi Sunak apeloval na „všechny členy“ Severoatlantické aliance, aby přijetí Švédska schválili.
Přijetí každého nového člena do NATO musí odsouhlasit všichni členové aliance. Švédsku stojí v cestě především Turecko, které kritizuje Stockholm za to, že podle něj poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech.
Aliance se naposledy rozšiřovala před třemi lety, kdy do ní vstoupila Severní Makedonie. Přijetí Finska ale bylo nejrychlejší novodobé historii NATO. Podle komentáře ukrajinské agentury Unian tato událost přímo neovlivní průběh ruské invaze. Šance na vstup samotné Ukrajiny do aliance se podle ukrajinských expertů objeví až po vítězství ve válce.
