Duka je proti zrušení celibátu, slova papeže byla podle něj špatně vyložena

Emeritní arcibiskup pražský Dominik Duka míní, že zrušení celibátu v katolické církvi není na pořadu dne. Papež František v březnovém rozhovoru zveřejněném argentinským zpravodajským portálem Infobae uvedl, že si lze v církvi představit ženaté duchovní. Podle Duky však bylo toto vyjádření v médiích špatně vyloženo a papež pouze pojmenoval rozdíl mezi dočasným církevním předpisem, kterým celibát je, a mezi kněžským svěcením, které je věčné. Duka, kterému je dnes 80 let, to řekl v rozhovoru s ČTK.

„Odpovím slovy papeže Františka – než bych zrušil celibát, tak raději zemřu,“ odpověděl Duka na otázku, jak se on staví k tématu zákazu sňatků kněžích. Papež František v rozhovoru řekl, že v ženatém knězi nevidí žádný rozpor. Podle Duky však papež řekl pouze to, že si dovede představit církev bez celibátu – ne že o ni bude usilovat. „Církev nějakou dobu bez celibátu byla, ale celibát není otázka církve celé, ale otázka kněžství. Prototyp kněze a jediný kněz, kterého my tak chápeme, je Kristus,“ dodal Duka.

O celibátu se hovoří i v souvislosti se zneužíváním mladistvých kněží v církvích po celém světě. Někteří se domnívají, že pokud by duchovní směli sexuálně žít v partnerském svazku, mohlo by to počty případů zneužívání snížit. Podle Duky katolická církev v České republice ve věci zneužívání dělá vše, co je možné. „A stojí v první řadě. Proto jsme v naší republice také preventivní organizací. V církvi však ne všichni obstojí,“ dodal. Podle spolku Někdo Ti uvěří Duka a jeho spolupracovníci problém zneužívání v prostředí církve dlouhodobě zlehčovali a vůči jeho obětem uplatňovali konfrontační přístup.

Loni na jaře vzbudil Duka pozornost textem, v němž ruské vojáky bojující na Ukrajině označil za „oběti nejsilnějších emocí a vášní“, a odmítl v souvislosti s děním na Ukrajině brutalitu činu znásilnění. „Já jsem upozornil, že větší vinu než vojáci mají jejich velitelé a vedení ruské armády, že toto toleruje,“ uvedl Duka. ČTK nyní řekl, že je znásilňování zločinem proti lidskosti. Potratové pilulky jsou podle něj ale problém, o kterém ho nikdo nepřesvědčí, že se změnil. „Velká část žen, i když jde na potrat, s tím má poté dlouhou dobu velké problémy, protože si je vědoma, že nový život, který mu ona sama dávala, není jednoduchá záležitost,“ řekl Duka.

Na otázku, co může církev nabídnout v době globální klimatické krize, odpověděl Duka, že je to solidarita s člověkem a opora v bohu. Green Deal (evropskou zelenou dohodu) a další jiná řešení považuje za částečná a ne vždy domyšlená. Chybí podle něj odvaha vidět věci v realitě. „Protože to, co jsme zničili, jsme zničili. Ale je to důsledek té známé pyšné věty Karla Marxe – už jsme dost poznávali, nyní budeme přetvářet. My si musíme uvědomit, že bez stálého poznávání nemůžeme nic přetvářet,“ dodal Duka.
Havel směl být ve vězení trestán jen se souhlasem ministra vnitra, řekl Duka

Václav Havel ve vězení patřil k vězňům, kteří mohli být potrestání jen se souhlasem ministra vnitra. Na společný pobyt v plzeňské věznici na Borech vzpomněl Duka v rozhovoru s ČTK. Podle něj v 80. letech už většina dozorců nevěřila v budoucnost komunistického režimu, proto se k vězňům chovali mírněji.

„I já jsem potom patřil k těm vězňům, na které se nesmělo sáhnout. Takže nás s Václavem Havlem nepostihlo, že by nás tloukli pendrekem nebo něco takového,“ řekl Duka. Přístup dozorců byl podle Duky po roce 1968 mírnější. „Ve výkonu trestu třeba některý z dozorců spustil výkřiky ‚do kouta, odstrojit se‘ a mezitím, co takto pokřikoval, nám oznamoval, co dnes hlásila Svobodná Evropa,“ řekl.

O Havlovi před nástupem do vězení Duka slyšel a četl, ale osobně se neznali. Ve vězení se spřátelili a setkávali se například na šachovém kroužku, kde Duka sloužil tajné mše. „Ale v životě jsme tam šachy nehráli. A pak jsme se před dozorci nemohli dohodnout, kdo tu partii vyhrál. Václav Havel tvrdil, že já, já zase tvrdil, že Václav Havel,“ dodal Duka.

Podle Duky si tehdy političtí vězni mysleli, že komunistický režim musí každým rokem padnout. Havel už na Borech dokonce sestavoval vládu. „Stále nám ale chyběl prezident. Ta vize byla, že generální tajemník bude (Alexander) Dubček, ale prezidenta jsme neměli. A tehdy jsem řekl, a to si snad nechám patentovat, že prezidentem bude Václav Havel. A na ministra kultury, ať si najdou někoho jiného,“ řekl Duka.

Symbol Václava Havla si zachovává schopnost promlouvat i v dnešní době, podotkl Duka. „Nám se vytratil obsah. I těm, kteří se odvolávají na to, že jsou havlisté. Ale ten symbol je silnější než to, co by měl představovat,“ uvedl Duka. Podle něj je ale třeba k symbolům přistupovat s pravdivostí a plachostí, stejně jako to dělal Havel.

Havlův morální odkaz podle Duky stojí na skutečné lásce. „Postfaktická doba říká, že pravda neexistuje a láska je chemie. Ale to je degradace člověka, protože bez pravdy a bez skutečné lásky, té řecké agape, to nejde. A to je základní odkaz Václava Havla. Ale myslím, že se tolik nenaplňuje,“ řekl Duka. Také se podle něj zapomíná na Havlovo heslo „nejsme jako oni“, kdy dnešní svět připomíná dobu, která už tu jednou byla.

Havel má dnešní společnosti co nabídnout, domnívá se Duka. Například být vzorem v tom, že si v každé době dokázal zachovat svou tvář a vřelost. „On si byl vědom vděčnosti za lidi, kteří přes všechny potíže dokázali sloužit pravdě a lásce. Láska ve smyslu mít určitou otevřenost a pochopení pro druhého. Myslím, že to je základ, který Václav Havel dokázal prezentovat jak v kulturním životě, tak ve vězení, tak v pivovaru. A nakonec i v politickém životě,“ dodal Duka, kterému je dnes 80. let.

ČTK