Mnoho Evropanů znepokojuje klimatická krize, a rádi by proto podnikli kroky k jejímu řešení a podpořili příslušnou vládní politiku. Jejich ochota je ale velká jen v případech, kdy kvůli opatřením nemusí příliš měnit svůj život. Naopak velké změny, které mohou mít významnější dopad na jejich životní styl, jsou u Evropanů spíše nepopulární. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov ze sedmi evropských zemí, o němž informoval list The Guardian.
Většina lidí – od 60 procent Švédů po 81 procent Italů – uvedla, že se docela nebo velmi obává změn klimatu a jejich dopadů. Podobné procento respondentů řeklo, že klima se mění v důsledků lidské činnosti, nemyslelo si to jen zhruba 20 procent dotázaných lidí.
Zhruba 76 až 85 procent lidí vyjádřilo podporu názoru, že země by byly v boji proti změně klimatu efektivnější, kdyby spolupracovaly s ostatními. Méně se lidé shodovali na tom, co by byli sami ochotni udělat.
Populární byla opatření, která nevyžadují změnu životního stylu, například vládní programy na výsadbu stromů nebo pěstování většího množství rostlin.
Až 40 procent Dánů a 56 procent Britů, Španělů a Italů uvedlo, že by si klidně už nikdy nekoupili výrobky z plastů na jedno použití. Celkem 36 procent Švédů a 73 procent Španělů by podpořilo jejich zákaz vládou.
Podobně poměrně solidní podporu – od 28 procent v Německu po 43 procent v Itálii – získala myšlenka omezit konzumaci masa a mléčných výrobků na dvě nebo tři jídla týdně. Až 24 procent Britů a 48 procent Italů by podpořilo vládní legislativu v tomto směru.
Velmi populární také byly v průzkumu státní dotace na zvýšení energetické účinnosti domů, podpořilo by je 67 až 86 procent lidí. Osobní úhrada nákladů se ukázala jako méně podporované řešení, chtělo by ji jen 19 až 40 procent lidí.
Širokou podporu měly také poplatky za časté létání, od 39 procent v Itálii po 59 procent v Německu. Mnohem menší podporu ale mělo nakupování pouze použitého oblečení, od 17 procent v Německu po 27 procent v Británii.
Radikálnější opatření jako nulová konzumace masa a mléčných výrobků nebo pořízení menšího počtu dětí, než by lidé chtěli, podpořilo zhruba jen deset až 20 procent respondentů.
V průměru necelá třetina lidí by byla ochotna přesedlat na elektromobily, od 19 procent v Německu až po 40 procent v Itálii. Řízení automobilů by se ve prospěch veřejné dopravy úplně vzdalo 35 procent Francouzů nebo 44 procent Španělů. Toto opatření by ale podpořilo jen zhruba 20 procent Britů, Němců, Dánů či Švédů.
Povinné zvýšení daně na pohonné hmoty a vládní legislativa, která by zcela zakázala výrobu a prodej benzinových a naftových automobilů, však nebyly populární. Pouze ve Španělsku a Itálii je více lidí, kteří by úplně zakázali automobily na fosilní paliva, než respondentů, kteří jsou proti tomuto kroku.