Zástupci vládních stran oznámili, jak chtějí snížit prohlubující se zadlužení státu a reformovat důchodový systém. Úsporný balíček obsahující 58 opatření předpokládá mimo jiné, že stát zvýší daň z příjmu právnických osob, spotřební daň z tabáku a alkoholu, daň z hazardu i nemovitostí, znovu zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance a zvedne odvody živnostníků. Daň z přidané hodnoty má mít dvě sazby místo nynějších tří, zruší se 22 daňových výjimek. Na polovinu se sníží státní podpora stavebního spoření, roční dálniční známka zdraží z 1500 na 2300 korun. Snížit schodek veřejných financí mají ale především úspory, hlavně omezení státních dotací, řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vládní záměry kritizovala opozice, odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků nebo místní samosprávy.
Naopak podnikatelé, kterým se má snížit sazba DPH, změny uvítali, stejně jako Národní rozpočtová rada. Analytici soudí, že přijetí konsolidačního balíčku bylo pro ozdravení veřejných financí nutné a přivítali zejména škrty u neinvestičních dotací.
Spolu s úsporným balíčkem dnes vláda představila i svou představu důchodové reformy, která počítá s posouváním věku odchodu do důchodu, zaručenou penzí, změnou valorizací i úpravách předčasných důchodů. Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat pětině průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes, část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům i lidem pracující na dohodu.
Daň z přidané hodnoty má mít podle vlády dvě sazby – dosavadní snížené sazby ve výši deset a 15 procent se sloučí na 12 procent, základní sazba 21 procent zůstane. Díky sloučení sazeb se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) sníží o tři procentní body DPH na potraviny, zdravotnické prostředky či bydlení. Řada dalších položek ale kvůli vyšší sazbě DPH zřejmě zdraží, například čepované pivo nebo jízdné. Jedinou výjimkou ze sazeb bude nulová daň z přidané hodnoty na knihy.
Ve snížené sazbě DPH ve výši 12 procent zůstanou bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní. Do základní sazby se přesunou například noviny, přestože časopisy zůstanou ve snížené. Stanjura to zdůvodnil snahou daňově zvýhodnit vědecké časopisy.
Daň z příjmu právnických osob od roku 2025 vzroste na 21 procent ze současných 19 procent, státu to vynese 22 miliard korun. Úprava daně z příjmů fyzických osob přinese státnímu rozpočtu v příštím roce 2,7 miliardy korun. Vláda zachovala dvě sazby daně, 15 procent a 23 procent. Tu vyšší mají odvádět zaměstnanci z příjmu, který je trojnásobkem průměrné mzdy, zatímco nyní je to čtyřnásobek. Sazba daně z nemovitosti se zvýší až dvojnásobně. Část výnosu z daně z nemovitosti, která nyní připadá obcím, půjde po jejím zvýšení od příštího roku i do státního rozpočtu.
Z daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, která se omezí na manžela či manželku pečující o dítě pouze do tří let věku. Dalšími opatřeními má být zrušení takzvaného školkovného a zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Kabinet také navrhuje zrušit slevu na dani na studenta či zrušit osvobození nadlimitních stravenek. Vláda se rozhodla nezavést spotřební daň na takzvaná tichá vína. Při rozhodování o zdanění převážil argument, že v okolních zemích se taková daň neuplatňuje, řekl Fiala. Na ostatní alkoholické nápoje je spotřební daň uvalena.
Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, v roce 2025 o 148 miliard, uvedl premiér. Kabinet podle něj je a bude rozpočtově zodpovědný. Hlavní část úspor na výdajové straně tvoří rušení dotací celkem za 54,4 miliardy korun, z toho 45,6 miliardy v příštím roce. O miliardy se sníží také výdaje na provoz státu i objem platů ve veřejném sektoru.
Výdaje na penze v současnosti tvoří přes 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun, vláda i experti to považují za neúnosné. Návrh důchodové reformy obsahuje 11 větších změn, které mají deficit zmírnit, úplně ho ale neodstraní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček označil představená opatření za popravu živnostníků, nelíbí se mu ani reforma penzí. Předseda druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura ČTK sdělil, že vládní koalice se rozhodla prudce zdražit životy českým občanům i firmám a také potrestat pracující rodiny s dětmi, studenty a důchodce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že návrhy obsažené ve vládním konsolidačním balíčku míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům.
Navrhovaná opatření podle premiéra mají naprosto jednoznačnou podporu celé vládní koalice, i když jde o kompromis, při němž každý musel ustoupit. Kabinet nečeká slova chvály a v první chvíli ani masivní pochopení, ale je připraven všechna rozhodnutí obhájit, zdůraznil. Tempo zadlužování Česka je hrozivé a je dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád, prohlásil šéf koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.
