Ruské síly se zřejmě přepočítaly, když se domnívaly, že zničením Kachovské přehrady dlouhodobě zabrání Kyjevu postoupit na okupovaný břeh Dněpru a zamířit ke Krymu, píše server Kyiv Post. Koryto řeky se významně zúžilo, výrazně menší je také hloubka vody. Satelitní snímky a fotografie ze zasažených míst ukazují, jak území rychle vysychá a odhaluje rozsáhlé písčité oblasti. Kde se dříve muselo lodí, to nyní zvládne i terénní vůz. Podle 46. výsadkové brigády ukrajinští vojáci již v jednom bodě u Chersonu překročili Dněpr a na okupovaném levém břehu budují předmostí.
Dněpr zaplavil území o rozloze asi 600 kilometrů čtverečních, během tří týdnů se ale už postupně vrací do svého koryta. Celkem hladina od zničení přehrady klesla o 5,35 metru. Podle nedělní zprávy ukrajinského úřadu pro mimořádné situace zůstává v Chersonské oblasti pod vodou 19 obcí, z toho dvě na pravém břehu Dněpru, který má pod kontrolou Ukrajina, a 17 na levém břehu řeky, který okupuje Rusko.
Kyjev se nyní zřejmě snaží využít slabin v ruské obraně. Podle Ukrajiny se Rusko odpálením přehrady zřejmě snažilo zabránit ukrajinské armádě zahájit protiofenzivu směrem na okupovaný levý břeh Dněpru a poté postupovat dál na okupovaný ukrajinský poloostrov Krym. Záplavy tento možný plán Ukrajincům sice přechodně skutečně znemožnily, teď se ale situace mění.
Užší koryto, menší hloubka
Agentura Bloomberg v polovině června napsala, že pokud se nádrž úplně vyprázdní a Dněpr se vrátí do stavu před existencí přehrady, tak to vojákům značně usnadní překročení řeky. Průměrná hloubka by tak činila tři metry místo 16,5 metru a rozpětí, které by ukrajinské síly potřebovaly k překonání oblasti severně od hráze, by se nyní zkrátilo z 23 kilometrů zhruba na jeden kilometr.
Satelitní snímky z Maxaru z 20. června ukazují, jak z Kachovky v podobě velkého jezera zbyla otevřená záplavová oblast posetá mělkými tůněmi a rozpůlená proudícím Dněprem ve svém přirozeném stavu. Řeka je nyní široká zhruba 500 až 1000 metrů se suchými břehy asi v polovině délky.
Poté, co hladina vody klesla, zbyly v některých oblastech nánosy bahna, trosek a vyplavené miny, místy ale také rozsáhlá písečná pláň, která Ukrajincům usnadňuje postup během pokračující protiofenzivy. Na některých místech, kde dříve bylo možné dostat se z jedné strany Dněpru na druhou pouze lodí, se nyní zdá být docela snadné použít konvenční civilní auto s pohonem na všechna čtyři kola, naznačují podle serveru Kyiv Post některé snímky.
Kupříkladu v oblasti ostrova Chortycja na Dněpru řeka ustoupila až o čtyřicet metrů. Poblíž přítoku Dněpru Konka, vojensky kritické vodní cesty protínající frontovou linii v oblasti obcí Mala Tokmačka a Orichiv, se nyní nachází smíšené území s ostrovy, jezery a řekami, sdělil tiskové agentuře Unian hydrolog Maksym Ostapenko.
Kyjevu nahrává do karet také skutečnost, že ruské jednotky se nedávno ve velkých počtech přemístily z levého dněperského břehu v Chersonské oblasti do Záporoží a na Donbas, kde na ně vyvíjejí značný nátlak ukrajinské síly.
Ukrajinci na levém břehu
Proruské kanály na sociální síti Telegram oznámily, že Ukrajinci už překročili řeku Dněpr a směřují na okupovaný poloostrov Krym. Ukrajinští vojáci již údajně osvobodili některá území na okupovaném levém břehu v Chersonské oblasti. Konkrétně se má jednat o vesnici Dači, která leží naproti městu Cherson, kde již voda úplně opadla.
„Za poslední týden aktivita nepřátel na Dněpru v oblasti (částečně zničeného) Antonivského mostu abnormálně vzrostla,“ napsal ruský vojenský bloger Saša Kots, jehož citoval britský Guardian. „Dnes musíme konstatovat, že se Ukrajina usadila na levém břehu a snaží se rozšířit své postavení,“ informoval bloger.
Informaci, že se Ukrajinci dostali na okupovaný břeh, potvrdila na Telegramu ukrajinská 46. výsadková brigáda. „Chlapci u Antonivského mostu se dál drží. Naše dělostřelectvo pracuje. Nikdo neopouští břeh, naopak zvyšují přítomnost a rozšiřují předmostí. Dělostřelectvo orků je pravidelně ostřeluje, ale naši chlapci se drží,“ uvedla brigáda.
Prokremelští blogeři uvedli, že ukrajinští vojáci mají „úplnou kontrolu“ nad několika letními sídly poblíž okupovaného města Olešky na levém břehu řeky, které začátkem tohoto měsíce těžce zasáhla velká voda. Podle blogerů se řada oblastí na břehu nyní nachází v takzvané „šedé zóně“ a obklíčení ruští vojáci požádali o dělostřeleckou a leteckou podporu.
Historický precedens
Ruský regionální velitel z dob první ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014 Igor „Strelkov“ Girkin nedávno varoval, že ukrajinská armáda by mohla využít snížený průtok v řece Dněpr a zeslabit ruskou obranu za ní a zaútočit. Existuje historický precedens, kdy ruská armáda v roce 1920 a rudá armáda v roce 1943 úspěšně zaútočily přes Dněpr.
„Když vezmeme v úvahu, kolik přemosťovacího zařízení (Západ) předal Ukrajině, není to (překročení řeky Dněpr útokem) takovou překážkou. Musíte se pustit do práce a udělat si plán a všechno připravit naplno, (abyste to uskutečnili),“ řekl Girkin, jehož citoval Kyiv Post.
Kachovská přehrada byla zničena 6. června v časných ranních hodinách. Podle Kyjeva přehradu spolu s elektrárnou odpálili Rusové, kteří oblast už měsíce okupují. Moskva naopak viní ukrajinské jednotky. Zkáza Kachovky způsobila rozsáhlé záplavy, které těžce postihly zejména sousední Chersonskou oblast včetně části města Cherson, a zemědělskou půdu v celém regionu.
Podle ukrajinských úřadů zemřelo pět desítek lidí. Ruští partyzáni tvrdí, že situace na okupovaném břehu je složitá poté, co v oblasti vypukla epidemie cholery.
Ohrožené zavlažování i zásoby pitné vody
Zkáza Kachovky může způsobit i humanitární katastrofu. Jeden z největších rezervoárů vody v Evropě aktuálně výrazně vysychá. Nádrž dříve obsahovala 18 kubických kilometrů vody. Ze satelitních snímků, které analyzovala britská stanice BBC, podle analytiků vyplývá, že čtyři sítě kanálů se již odpojily od nádrže.
Nejprve byly odkryty mělké části nádrže, které odhalily část původního tvaru řeky Dněpr před stavbou přehrady v roce 1956. Na satelitních snímcích je vidět, že kanály ještě obsahují vodu a podle BBC není jasné, jak dlouho bude trvat, než vyschnou úplně.
Podle OSN se tak může ocitnout bez pitné vody více než 700 tisíc lidí, hlavně v oblastech okupovaných Ruskem. Ztráta vody z kanálů může být navíc kritická pro pěstování zemědělských plodin v regionu, varují odborníci. Kanály před válkou pomáhaly zavlažovat oblast o rozloze 5840 kilometrů čtverečních na obou stranách řeky Dněpr. Podle ukrajinské vlády byly v tomto regionu v roce 2021 vypěstovány čtyři miliony tun obilí a olejnatých semen.
Koordinátor krizové pomoci při OSN Martin Griffiths už dříve řekl BBC, že zničení přehrady bude mít „obrovský dopad na globální potravinovou bezpečnost“ a popsal oblast jako „obilnici nejen pro Ukrajinu, ale také pro celý svět“.
Ukrajina je významným vývozcem slunečnice, kukuřice, pšenice a ječmene. Válka způsobila globální problémy s dodávkami, zvláště ohrožené v zemích Středního východu a Afriky, které se silně spoléhají na ukrajinské obilí. V oblastech tak hrozí vypuknutí hladomoru.
Podle expertů je do budoucna třeba přehradu postavit znovu nebo alespoň postavit protipovodňové zábrany, jinak je v ohrožení celá řada obcí v oblasti. Kachovka totiž obyvatele také chránila před velkou vodou.
Řeka Dněpr je důležitou součástí ukrajinské identity a klíčová je také pro ekonomiku země, píše agentura Bloomberg. Sovětští inženýři v minulosti proměnili řeku v kaskádu šesti obrovských nádrží, z nichž každá měla vodní elektrárnu, která vyráběla energii pro průmyslové centrum na břehu. Kachovka byla poslední v řadě, než se řeka vlila do Černého moře, a nyní tvoří přírodní bariéru mezi nepřátelskými armádami.
Zdroj: CT24
