Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství, spojenci ovšem nejsou v této věci jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu.
Setkání hlav států a šéfů vlád konané v litevském hlavním městě v úterý a ve středu bude druhou vrcholnou schůzkou NATO, která se bude odehrávat na pozadí ruské agrese proti Ukrajině. Loni na konci června lídři aliance v Madridu slíbili napadené zemi podporu na „tak dlouho, jak to bude třeba“. Odsouhlasili také rozšíření několik let fungujícího programu asistence Kyjevu.
Nyní chtějí znovu ukázat jednotu v době, kdy se ukrajinská armáda snaží získat zpět území okupovaná Rusy. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nadcházející summit potvrdí víceletý plán podpory Ukrajiny, který má dále sladit její armádní standardy s těmi aliančními. K summitu se ve středu odpoledne připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, byť není jasné, zda bude na místě osobně.
Ukrajinský lídr byl v posledních týdnech v intenzivním kontaktu se svými aliančními protějšky a mimo jiné minulý týden v Praze jednal s českým prezidentem Petrem Pavlem. Zelenskyj přitom dává najevo, že od summitu ve Vilniusu očekává bezpečnostní záruky pro svou zemi a nejlépe i pozvánku do NATO, kterou by Kyjev mohl zužitkovat ihned po konci ruské války.
Severoatlantická aliance Ukrajině přislíbila členství už v roce 2008, na žádných obrysech přístupového procesu se však neshodla a není jasné, zda se na tom tento týden něco změní. Jak uvádí agentura AP, mezi členy paktu přetrvávají obavy, že přijetí Ukrajiny by bylo v Moskvě vnímáno jako provokace a mohlo by vyústit v další eskalaci konfliktu.
Stoltenberg na páteční tiskové konferenci vyjádřil naději, že se lídři shodnou na tom, jak Ukrajinu posunout blíže členství. Hovořit o konkrétním časovém rámci je však podle něj předčasné. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan zase uvedl, že summit zváží, jaké kroky jsou na ukrajinské cestě do aliance nutné, žádný posun ale nenastínil.
Některé členské státy v čele s Polskem a pobaltskými zeměmi mezitím hovoří o potřebě nabídnout Ukrajině jasnou perspektivu a litevský prezident Gitanas Nauséda dokonce pohrozil vetem společného prohlášení, nebude-li v něm výraznější příslib pro Ukrajinu týkající se členství. Čeští představitelé zase volají po vyjasnění podmínek, za jakých by se mohla Ukrajina ke vstupu do aliance posunout.
Hlavním českým zástupcem bude ve Vilniusu prezident Pavel, společně s ním do Litvy míří také šéf české diplomacie Jan Lipavský a ministryně obrany Jana Černochová. Na summitu bude zastoupeno celkem 31 členských zemí poté, co do aliance na jaře vstoupilo Finsko.
Ke všem jednáním lídrů bylo také přizváno Švédsko, které před více než rokem požádalo o vstup do NATO společně s Finskem, ovšem na dokončení přijímacího procesu stále čeká. Jeho přijetí zatím nedostalo zelenou od Maďarska a Turecka. Hlavně Ankara vůči tomuto kroku vyjadřuje výhrady. Vyjednávání budou zřejmě pokračovat i v pondělí a následně během summitu, přičemž se objevovaly spekulace o bilaterální schůzce amerického prezidenta Bidena a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana.
K lídrům NATO se v Litvě připojí také prezidenti a premiéři Austrálie, Japonska, Jižní Koreje a Nového Zélandu, aby se svými protějšky diskutovali o situaci v Indo-Pacifiku. I tato část summitu pravděpodobně naváže na loňské setkání v Madridu, kde lídři přijali nový „strategický koncept“ poprvé i s pasáží o Číně.
Loni také NATO v reakci na ruskou agresi zahájilo výrazné posilování pozic na svém východním křídle, když zdvojnásobilo počet „mezinárodních bojových skupin“ na osm a spustilo jejich celkové rozšiřování. Nyní některé země volají po pokračování tohoto trendu, mimo jiné kvůli avizovanému přesunu ruských žoldnéřů do Běloruska v návaznosti na vzpouru oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho soukromé vojenské společnosti.
Alianční země v důsledku invaze na Ukrajinu také navyšují své obranné rozpočty, většina z nich však stále dává na armádu méně než ekvivalent dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Tento cíl si NATO vytyčilo už v roce 2006, podle posledních odhadů by jej letos mohlo splnit 11 členských zemí, přičemž Česko plánuje výdaje dostat na úroveň dvou procent HDP v příštím roce.
Generální tajemník Stoltenberg avizoval, že aliance v této souvislosti na summitu přijme „ještě silnější“ závazek. Ten by z dosavadního výdajového cíle učinil pouze minimální práh pro obranné rozpočty.
