V Česku poprvé převažují podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) odpůrci trestu smrti nad jeho zastánci. S tím, aby v ČR existoval trest smrti, nyní souhlasí 42 procent lidí, zatímco 51 procent je proti. V porovnání s rokem 1992, odkdy se CVVM na otázky spojené s trestem smrti dotazuje, je počet odpůrců trestu smrti téměř čtyřnásobně vyšší. Vyplynulo to z jarního průzkumu CVVM, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality. V uplynulých třech dekádách se nejvíce Čechů pro tento trest vyjádřilo v letech 1992 a 1994, kdy s jeho obnovením souhlasily zhruba tři čtvrtiny dotázaných. V dalších letech počet zastánců trestu smrti kolísal a od roku 2011 jejich podíl setrvale klesá. Proti poslednímu průzkumu v roce 2019 je jich nyní o osm procentních bodů méně, naopak odpůrců trestu je o deset bodů více.
„Od roku 1992, kdy podpora trestu smrti činila 76 procent, se podíl stoupenců snížil o 34 procentních bodů, zatímco podíl odpůrců z 13 procent v roce 1992 vzrostl na asi čtyřnásobek s rozdílem 38 procentních bodů,“ uvedli autoři průzkumu.
Z výroků podporujících trest smrti nejvíce lidí, tři pětiny, souhlasí s tím, že „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“. Naopak nejméně, 41 procent, podpořilo tvrzení o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“.
Nejsilnějším důvodem proti trestu je podle veřejnosti to, že je u něj riziko možného zneužití a riziko justičního omylu. S těmito výroky souhlasily čtyři pětiny občanů. Za nejméně pádný důvod proti existenci trestu smrti dotázaní považují to, že je projevem politického populismu. S tvrzením, že obhajoba trestu smrti je projevem politického populismu, souhlasilo 37 procent lidí.
Průzkumu CVVM se od 27. března do 22. května zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
