Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr bude ústavním soudcem. Ústavními soudkyněmi se stanou podle očekávání také místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Senát dnes jejich nominaci v tajné volbě schválil.
Fremrovi dali senátoři důvěru navzdory pochybnostem kvůli kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, v níž se na zmanipulované obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr v tajných volbách získal hlasy 36 z 67 hlasujících členů horní parlamentní komory. Křesťanová a Ronovská obdržely o 12 hlasů více.
Fremr, který je soudcem od roku 1982, působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. V současnosti je místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Je považován za respektovaného odborníka na trestní právo, v jeho prospěch hovoří zahraniční zkušenosti. Od října do listopadu 1989 byl Fremr členem tehdejší Komunistické strany Československa, což opakovaně označil za šrám na morální integritě, který léty vybledl, ale nikdy nezmizí..
O Fremrovi se spekuluje jako o budoucím místopředsedovi Ústavního soudu. Předsedou by se podle dosavadních informací mohl stát někdejší šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který by vystřídal končícího Pavla Rychetského. Prezident Petr Pavel má jeho nástupce jmenovat tento pátek.
Křesťanová pracuje u pražského městského soudu od roku 2010. Předtím od roku 1992 po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy působila v advokacii. Vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ronovská na katedře vyučuje od roku 1999, její šéfkou se stala o 20 let později. Profesorkou byla jmenována předloni. Vyučuje občanské právo hmotné, spolkové a nadační právo, věnuje se právu neziskových organizací a ochraně osobnosti.
Pětašedesátiletý Fremr chce Ústavnímu soudu, jak uvedl v nominační řeči, přispět odborností v oblasti mezinárodního práva a zkušenostmi z praxe trestního soudce. Ústavní soudci budou muset činit odvážná, ale současně sociálně empatická rozhodnutí, za nimiž musí vidět nejenom právní problém, ale i osudy lidí, kterých se dotkne. Do agendy Ústavního soudu mohou výrazně přispět i mezinárodní témata, především válka na Ukrajině, migrační a klimatická krize, genderové otázky nebo právní úprava umělé inteligence, uvedl soudce.
Čtyřiapadesátiletá Křesťanová hodlá zúročit zkušenosti z advokacie, justice i akademické sféry. „K řešení právních problémů přistupuji s pokorou, bez předsudků a samoúčelného formalismu, s respektem k věcné podstatě a právnímu rámci,“ uvedla. Bude se snažit v zájmu důvěry v justici o co nejsrozumitelnější odůvodnění. Devětačtyřicetiletá Ronovská slíbila využití své odbornosti, nejenom v oblasti soukromého práva, i s pokorou a snad i s určitou trochou nadhledu.
Schválení všech tří kandidátů podpořily oba senátní výbory, které jejich nominaci projednávaly. Fremr ale následně musel objasňovat svou roli v případu odsouzení trojice mladíků, které obžaloba vinila z výtržnictví a záškodnictví mimo jiné kvůli poškození pomníčků sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech. Fremr během tříhodinového objasňování případu, které označil za torturu, senátorům řekl, že vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil.
Někteří senátoři přesto Fremrovu morální integritu zpochybňovali, a to včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Nejkritičtější byl k Fremrovi předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nezávislý). Fremrovi zastánci naopak poukazovali na soudcovy další rozsudky i renomé, které získal po roce 1989.
V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida. Právě jejich místa by dnes zvolení měli obsadit. Prezident Pavel bude muset letos předložit ještě jednoho kandidáta na ústavního soudce vzhledem k tomu, že 26. listopadu skončí mandát Radovana Suchánka. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, opakování mandátu ústava nezakazuje.
Prezident Pavel: Noví soudci významně obohatí Ústavní soud
Prezident Petr Pavel je rád, že Senát schválil další tři jeho nominace na ústavní soudce. Je přesvědčen o tom, že jsou to osobnosti, které ÚS významně obohatí, uvedl dnes na twitteru.
„Jejich odborný profil zapadá do mé představy o složení Ústavního soudu coby mozaiky různých právních profesí, pohledů i zkušeností,“ uvedl prezident, který své kandidáty přišel dnes do Senátu představit.
„Jsem přesvědčen, že všichni tři jsou osobnosti, které ho (ÚS) významně obohatí. Právě pestrost Ústavního soudu, ale i jeho odbornost, důvěryhodnost a nezávislost jsou nezbytným předpokladem, aby dokázal ochránit lidská práva i ústavnost naší země,“ dodal Pavel.
