Počet Rusů, kteří pobývají v Česku, po letech růstu poklesl. Na konci června mělo v ČR povolení k pobytu 42.500 lidí z Ruska, tedy asi o 3600 méně než loni v březnu po začátku ruské invaze na Ukrajinu. O několik stovek méně je meziročně ruských studentů na českých vysokých školách. Ruských zaměstnanců na českém trhu práce od loňského jara naopak zhruba o 1300 přibylo, na konci letošního prvního pololetí jich bylo asi 20.200. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, ministerstva vnitra, úřadů práce a resortu školství.
Podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) rok po ruském vpádu na Ukrajinu letos na jaře víc než polovina českých občanů souhlasila s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Stejný podíl dotázaných označil loni na podzim tuto zemi za hrozbu pro Česko. Antipatie nad sympatiemi převládaly podle výzkumů ale už před loňským vypuknutím války pět desetiletí po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do tehdejšího Československa a tři desetiletí po odsunu okupačních sovětských vojsk z československého území.
Před deseti lety v červnu mělo povolení k pobytu v Česku 33.400 Rusů, z nich 15.900 tu smělo být trvale. Loni v lednu v ČR žilo 45.700 lidí z Ruska, z nich 23.400 trvale. Po ruském vpádu na Ukrajinu začal počet přechodných povolení klesat. Ještě loni v březnu je mělo 22.600 Rusů, letos v červnu zhruba o 4100 méně. Občanů Ruské federace, kteří smějí v Česku zůstat nastálo, naopak přibylo. Loni v březnu jich ministerstvo vnitra evidovalo 23.500, letos v červnu 24.000. O trvalé povolení mohou cizinci žádat po pěti letech života v ČR. Rusové tvoří čtvrtou nejpočetnější skupinu cizinců, představují čtyři procenta osob ze zahraničí.
Z Ruska do Česka míří nejen ekonomičtí migranti, ale i uprchlíci. Loni jich o ochranu v ČR požádalo 157. Dvacet žádostí bylo opakovaných. Vnitro azyl minulý rok přiznalo sedmi lidem a čtyřem dalším udělilo doplňkovou ochranu. Celkem žilo v ČR na konci loňska 143 azylantů z Ruska. Byla to třetí nejpočetnější azylantská skupina po uprchlících z Afghánistánu a Myanmaru. Dočasnou ochranu pak mělo koncem minulého roku 28 Rusů.
Cizinci s trvalým pobytem, azylanti či absolventi českých vysokých škol mohou v Česku pracovat bez povolení. Loni v lednu evidovaly úřady práce 18.507 zaměstnaných z Ruska, v březnu po začátku invaze 18.866 a na konci minulého roku 20.274. Letos na konci června zaměstnání v ČR mělo 20.167 Rusů. Ženy představují 57 procent zaměstnanců. V lednu 2015 v Česku pracovalo 4587 lidí z Ruska.
V posledních letech přibývalo také ruských studentů na českých vysokých školách. V roce 2021 jich podle údajů ministerstva školství bylo téměř 8100. Od roku 2013 se počet téměř zdvojnásobil. Loni poklesl, resort evidoval zhruba 7650 ruských studentů. Na veřejných vysokých školách si studium hradí jen kolem pěti procent ruských posluchačů. Pokud se vzdělávají v češtině, platit nemusí.
Od roku 2001 do roku 2021 se podle statistiků v Česku narodilo 3833 ruských dětí. Češku si za tu dobu vzalo 763 ruských ženichů a Čecha 2849 ruských nevěst. Pouze ruskou národnost při předloňském sčítání lidu uvedlo 26.000 osob. České občanství získalo od roku 2001 do roku 2021 přes 5900 Rusů a Rusek.
Vládní výroční zprávy o situaci menšin upozorňovaly v minulých letech na rozdělování ruské komunity. Poukazovaly politizování a propagandu. Stav se podle zástupců minority zhoršil po roce 2014 po ruské anexi Krymu.
Bezprostředně po ruském útoku na Ukrajinu loni 24. února rozhodla česká vláda o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Když loni v září ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil v zemi částečnou mobilizaci, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), že Rusové prchající ze země kvůli tomu, aby se vyhnuli mobilizaci, nesplňují v České republice podmínky pro udělení humanitárního víza.
