Cenu Václava Havla za lidská práva získal za letošní rok turecký disident a filantrop Osman Kavala, informovala dnes agentura AFP. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.
Šestašedesátiletý Kavala je odpůrcem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V roce 2017 byl zatčen a v roce 2022 tureckými soudy odsouzen k doživotnímu vězení za údajný pokus svrhnout vládu financováním protestů z roku 2013. Podnikatel a mecenáš vinu popírá.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR), který spadá pod Radu Evropy, v roce 2019 konstatoval, že věznění Kavaly je v rozporu s úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, a vyzval k disidentovu propuštění. Jelikož Turecko rozsudek nenaplnilo, zahájila Rada Evropy řízení, jež může skončit až pozastavením tureckého členství v této organizaci.
Ankara rozhodnutí udělit cenu Kavalovi kritizovala s tím, že Rada Evropy se jím pokouší „politizovat právo“. „Je nepřijatelné, aby Cena Václava Havla za lidská práva byla udělena osobě, která byla tureckou justicí odsouzena ke konečnému trestu,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Finalisty letošní ceny byli kromě Kavaly polská právnička a aktivistka Justyna Wydrzyńská, která bojuje za právo žen na potrat, a Jevhen Zacharov, obránce lidských práv z Ukrajiny.
Vznik Ceny Václava Havla, která vyzdvihuje mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni, ohlásila Nadace Charty 77 společně s Knihovnou Václava Havla v prosinci roku 2011, po úmrtí bývalého českého a československého prezidenta. Obě instituce se na udělování ceny později dohodly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které udělovalo svou cenu za lidská práva od roku 2007.
Loňským, tedy jubilejním desátým laureátem ceny se stal ruský novinář Vladimir Kara-Murza, který byl letos odsouzen na 25 let do vězení. Ruský soud jej shledal vinným mimo jiné z vlastizrady a „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě.
