NATO bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, je to důležité pro celou Severoatlantickou alianci. Před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO to uvedl šéf aliance Jens Stoltenberg. Na jednání do Bruselu rovněž nečekaně dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Váš boj je i náš boj, vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl Stoltenberg Zelenskému. Ukrajinský prezident zmínil, že Kyjev potřebuje další podporu, i vzhledem k tomu, že se blíží zima. Konkrétně zmínil protivzdušnou obranu, dělostřelectvo, ale i munici.
Stoltenberg na úvod svého krátkého vystoupení před novináři opětovně ocenil odvahu ukrajinské armády i přímo prezidenta Zelenského. „Jste pro nás všechny inspirací,“ řekl.
Na jednání ministrů obrany NATO v bruselském sídle aliance Ukrajinu zastupuje ministr obrany Rustem Umerov. Na dnešním programu schůzky, která potrvá do čtvrtka, je zasedání Rady NATO-Ukrajina, jakož i jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců desítek zemí, které dodávkami zbraní podporují zemi bránící se ruské agresi. Právě s nimi by chtěl Zelenskyj mluvit o konkrétních dodávkách vojenského materiálu, který by jeho země potřebovala k dalšímu boji s Ruskem. „Budeme se snažit mobilizovat více vojenské podpory Ukrajině,“ uvedl k tomu Stoltenberg.
„Potřebujeme pomoc a podporu, proto jsem tady. Potřebujeme protivzdušnou obranu, konkrétní systémy, které nám pomohou ochránit naše obyvatele, energetickou infrastrukturu, i trasy, kterými je převáženo obilí dále do Evropy a do Asie a Afriky,“ uvedl Zelenskyj.
Ve svém prohlášení zmínil ukrajinský prezident i současnou situaci v Izraeli, kde bojovníci radikálního palestinského hnutí Hamás v sobotu podnikli překvapivý útok na izraelské území a zabili stovky lidí. „Pamatuji si, že když začaly první útoky u nás a bylo mnoho mrtvých, tak tehdy bylo velmi důležité nebýt sám,“ řekl Zelenskyj. V této souvislosti vyzval Západ, aby i on ukázal Izraeli, že není sám. „Podpořte tamní obyvatele, nehovořím o žádné instituci, jen podpoře lidí, kteří trpí pod teroristickými útoky,“ dodal ukrajinský prezident.
Ukrajinci mají obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou
Podpora Ukrajiny a pokračující vojenská adaptace NATO na současné hrozby, ve světle právě ruské agrese. Taková byla původně plánovaná témata dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO, které dnes začalo v Bruselu. Sobotním překvapivým útokem ozbrojenců z Hamásu na izraelské území se ale vše změnilo a na jednání přibylo téma další, poslední dobou ne tolik zmiňované, a sice situace na Blízkém východě. Jak dnes poznamenal respektovaný web Politico, i podle některých diplomatů v Bruselu panují obavy, zda útok Hamásu nepovede k odklonu americké podpory Kyjeva. Obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou, mají také sami Ukrajinci. Nejspíš i proto dnes do Bruselu nečekaně dorazil přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby na potřebu podpory své bránící se země upozornil osobně.
Jak Zelenskyj při příchodu do sídla NATO, kde jednání probíhá, uvedl, Ukrajinci se připravují na nadcházející zimu, která pro ně bude v bojích znamenat opět velkou výzvu. I generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který stál na tiskovém briefingu vedle něj, zmínil, že ruský prezident Vladimir Putin „se bude snažit znovu využít zimu jako válečnou zbraň“ a Rusko nejspíš opět ve velkém zaměří své útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. „Musíme tomu zabránit, s lepší protivzdušnou obranou to půjde lépe,“ dodal šéf NATO před jednáním takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců více než desítek zemí, které dodávkami zbraní podporují zemi už řadu měsíců vzdorující ruské agresi.
Ukrajinci nyní doufají, že se jim v Bruselu podaří získat příslib další vojenské podpory. Situace v Izraeli to nicméně trochu zkomplikovala. Obavy Ukrajinců z toho, zda se Západ dokáže soustředit na ruskou invazi a zároveň se vypořádat se situací v Izraeli, vyjádřil i i ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko, který šéfuje výboru pro zahraniční politiku.
„Mohu mluvit jen za sebe. Ano, takové obavy existují,“ řekl Merežko serveru Politico. „Zároveň si ale myslím, že nakonec to nebude problém, protože USA jsou jak ekonomickou, tak i vojenskou velmocí,“ dodal.
Pomoc Ukrajině přitom se přitom nyní ocitla v problémech i v americkém Kongresu. Ten zatím nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev kvůli sporům týkajícím se nového amerického rozpočtu. I přesto ale prezident Joe Biden během nedávné schůzky ujišťoval svého německého kolegu Franka-Waltera Steinmeiera o tom, že na Spojené státy je, pokud jde o další pomoc Ukrajině, spolehnutí. To samé říkal Biden v telefonátu i několika dalším světovým a evropským vůdcům.
Podle Bílého domu zatím americká vláda stále má peníze na pokrývání potřeb Ukrajinců na bojišti. I o tom by měl dnes Ukrajince v Bruselu ujišťovat americký ministr obrany Lloyd Austin a generál Charles Brown, nový předseda sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA. A jak poznamenal prezident Zelenskyj, vzhledem k tomu, že dosavadní velitel amerického letectva Brown byl v minulosti stíhacím pilotem, bude prosbám a požadavkům Ukrajinců zřejmě rozumět.
Zatímco tedy z Bílého domu zní slova o pokračující podpoře, začíná v USA přibývat skeptických hlasů kritizujících pomoc Ukrajině. „Izrael čelí existenční hrozbě. Jakékoli finanční prostředky pro Ukrajinu by měly být okamžitě přesměrovány do Izraele,“ uvedl na sociální síti X republikánský senátor Josh Hawley, který je blízkým spojencem bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
I američtí představitelé v Bruselu se nicméně snaží rozptýlit ukrajinské obavy a mimo jiné poukazují na to, že obě země, Izrael a Ukrajina, mají odlišné potřeby, protože čelí velmi odlišným hrozbám. „Pokud jde o otázku, zda by americká podpora Izraeli mohla jít na úkor americké podpory Ukrajiny, neočekáváme v tomto ohledu nějaké problémy,“ řekla v úterý novinářům americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová. Washington se podle ní dokáže současně věnovat potřebám obou spojenců.
Pokud byl útok na plynovod úmyslný, NATO bude reagovat, řekl Stoltenberg
Pokud se prokáže, že poškození plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko, bylo úmyslným útokem, bude na věc Severoatlantická aliance reagovat. Před dnešním zasedáním ministrů obrany NATO v Bruselu to řekl šéf aliance Jens Stoltenberg. Plynovod Balticconnector byl v neděli brzy ráno odstaven kvůli neobvyklému poklesu tlaku plynu. Poškozen byl také podmořský telekomunikační kabel. Finský úřad pro vyšetřování naznačil, že se přiklání k verzi úmyslného poškození infrastruktury. I finský premiér Petteri Orpo následně uvedl, že únik plynu byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem, vyšetřování je ale teprve v počáteční fázi.
„Nyní je důležité zjistit, co se stalo a jak se to mohlo stát. Pokud se prokáže, že se jedná o záměrný útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude to samozřejmě vážné a bude to znamenat jednotnou a odhodlanou reakci NATO,“ řekl Stoltenberg. Jak dodal, ohledně celé události je v kontaktu s i finským prezidentem Saulim Niinistöem.
Plynovod Balticconnector je dlouhý 77 kilometrů a vede mezi finským městem Inkoo a estonským Paldiski. Plyn může téct plynovodem oběma směry, a to v závislosti na tom, kde je větší poptávka.
Loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.
