Předseda Senátu českého parlamentu Miloš Vystrčil dnes v berlínské věznici Plötzensee uctil památku popravených československých odbojářů. Ve věznici, která se za nacismu stala místem krvavého zúčtování s odpůrci režimu, přišlo do konce druhé světové války o život přes 2800 vězňů více než dvaceti národností. Mezi popravenými bylo 667 československých občanů, z nichž 613 bylo prokazatelně popraveno za protinacistický odboj, což bylo nejvíce ze všech cizinců.
O osudech vězňů informoval Vystrčila šéf památníku Johannes Tuchel a český historik Jan Boris Uhlíř, který se dokumentaci československých obětí v Plötzensee dlouhodobě věnuje.
„Jsou to lidé, kteří nemají hroby,“ řekl Vystrčil o obětech v rozhovoru s českými novináři. „Díky panu profesorovi Tuchelovi a panu doktorovi Uhlířovi, to znamená spolupráce Čecha s Němcem, tady máme místo, kam potomci těch, co nemají hroby, mohou přijít. Dozvědí se aspoň to, zda tady byli, nebo nebyli popraveni,“ řekl.
Práci Tuchela a Uhlíře považuje Vystrčil záslužnou přinejmenším ze dvou důvodů. „Tím prvním je, že byla zmapována historie těch, co nemají hroby. A tou druhou je, že tady Češi a Němci spolupracovali na něčem, co tvoří jejich společnou historii,“ řekl.
Podle Vystrčila je památník v Plötzensee příkladem toho, jak lidé dokážou být šílení. „Ukazuje se, co se může stát, pokud podlehneme diktátorovi a pokud si neuvědomíme, že jsou nějaké základní principy, podle kterých když se neřídíme, tak může zvítězit nejprve populismus a potom třeba diktátor,“ dodal.
Památník v Plötzensee už loni v květnu navštívil český premiér Petr Fiala. To, že si nyní místo prohlédl i Vystrčil, historik Uhlíř oceňuje. „Návštěva předsedy Senátu je navíc důležitá, protože po prezidentovi je to druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky,“ řekl Uhlíř ČTK.
Osudy obětí připomíná v berlínském Památníku německého odboje česko-německá výstava, která měla skončit na konci října, ale byla prodloužena až do poloviny ledna 2024. Výstava je rozdělena na dvě části. Německá s názvem Krvavé noci v Plötzensee se věnuje hromadným popravám 250 vězňů oběšením na počátku září 1943. Česká část pojmenovaná České oběti Plötzensee se věnuje československých odbojářům, kteří v nechvalně známé berlínské věznici přišli o život kvůli svému nesouhlasu s nacistickým režimem.
Mezi nejznámější Čechy, které nacisté během krvavých zářijových dní v roce 1943 v Plötzensee oběsili, patří komunistický novinář Julius Fučík. Z něj československý komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie. Památník Plötzensee zmiňuje i zámečníka Zdeňka Hájka, který byl v lednu 1943 zatčen za krádež králíků a hus na předměstích Berlína, za což byl odsouzen k trestu smrti.
Gilotinou byl v Plötzensee popraven například Vasil Kaprálek Škrach, který působil jako osobní knihovník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Stejným způsobem nacisté zavraždili i novinářku, odbojářku a spoluvydavatelku odbojářského časopisu V boj Irenu Bernáškovou.
