Soud na Slovensku vrátil do funkce policejního viceprezidenta Branko Kišše, kterého v rámci personálních čistek v policii odstavil z vedení policejního sboru nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Vyplývá to z předběžného opatření soudu, informoval dnes Kiššův advokát Peter Kubina, který soudní rozhodnutí zveřejnil a uvedl, že je třeba se jím začít okamžitě řídit. Ministerstvo vnitra v reakci ČTK napsalo, že využije všechny dostupné opravné prostředky. Případné odvolání ministerstva vůči předběžnému opatření, které vydal jeden z bratislavských městských soudů, by ale nemělo odkladný účinek. Šutaj Eštok při personálních změnách dosud opakovaně tvrdil, že postupuje v souladu se zákonem.
Kišš měl postavení chráněného oznamovatele, takzvaného whistleblowera, stejně jako skupina stíhaných příslušníků elitní policejní jednotky NAKA, které ministr také postavil mimo službu.
Šéfka slovenského úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti Zuzana Dlugošová dnes ještě před rozhodnutím soudu novinářům řekla, že ministerstvo vnitra se před personálními rozhodnutími mělo obrátit na její úřad. Zakročit vůči chráněnému oznamovateli totiž může jeho zaměstnavatel jen se souhlasem tohoto úřadu, což se ale v těchto případech nestalo.
„Máme zde tedy první rozhodnutí soudu potvrzující nezákonnost jednání ministra vnitra, už po devíti dnech od podání návrhu. Čekáme dalších šest,“ upozornil právník Kubina, který zastupuje i zmíněné vyšetřovatele NAKA.
Šutaj Eštok se po říjnovém nástupu nové vlády premiéra Roberta Fica zbavil dvou policejních viceprezidentů, mezi nimi i Kišše, zrušením jejich funkcí. Ministr také odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana, a to jen pár dní před jeho ohlášeným odchodem z policie.
Soud ale v Kiššově případě uvedl, že ministerstvo na kroky vůči tomuto policejnímu funkcionáři potřebovalo souhlas úřadu na ochranu oznamovatelů, který nemělo. Proto jsou jeho rozhodnutí proti Kiššovi neplatná.
Dluhošová z úřadu na ochranu oznamovatelů upozornila, že zaměstnavatel měl povinnost její instituci oslovit, aby mohlo být jasně vyloučeno, že jeho postup není odvetou za kroky zaměstnanců. „Je velkou škodou, že ministerstvo vnitra úřad obešlo. Takto se ukazuje občanům, že se zákony nemusejí respektovat a na instituce se nelze spoléhat,“ řekla Dlugošová na tiskové konferenci. Úřad si podle ní vyžádal podklady a rozhodne, zda začne správní řízení, ve kterém by ministerstvu vnitra hrozila pokuta 100.000 eur (2,5 milionu korun).
Opoziční strana SaS kvůli rozhodnutí postavit vyšetřovatele NAKA mimo službu podala na ministra trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomocí.
Podle Dlugošové postavení chráněného oznamovatele ještě absolutně nechrání pracovníka například před vypovědí či disciplinárními postihy, k takovému kroku ale její úřad musí dát zaměstnavateli souhlas. Od svého vzniku před dvěma lety tak úřad učinil v šesti z 13 podaných žádostí.
Oznamovatel protispolečenské činnosti může získat ochranu vůči svému zaměstnavateli například v souvislosti s oznámením trestných činů a jiné protispolečenské činnosti. Status chráněného oznamovatele uděluje například prokuratura.
Zmíněná skupina vyšetřovatelů NAKA v minulosti pracovala také na kauze, která se týká podezření ze zneužívání policie v době, kdy v minulosti byla u moci strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) nynějšího slovenského premiéra Fica. V případu už žalobce podal obžalobu, a to kromě jiných na bývalého policejního prezidenta a nynějšího poslance Směru-SD Tibora Gašpara.
Čtveřici těchto vyšetřovatelů NAKA předloni obvinila policejní inspekce v rámci takzvané války ve slovenských bezpečnostních složkách. Vyšetřovatelé skončili ve vazbě, ze které je propustil bratislavský krajský soud. Senát tohoto soudu tehdy také konstatoval, že stíhání je neopodstatněné; zrušit obvinění soudy na Slovensku ale nemohou. Nově zase vyšlo najevo, že stíhaní elitních policistů vedl vyšetřovatel, jehož nadřízený rozhodl o jeho podjatosti v případu.
