Zástupci lékařů se dnes s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) nedohodli na změně odměňování. Zástupci ministerstva podle nich zopakovali stejný návrh jako minulý týden. Po jednání to novinářům řekl viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. Další jednání je podle Válka naplánované na příští úterý. Kvůli pracovním podmínkám a způsobu odměňování hrozí část lékařů od prosince výpovědí přesčasové práce.
Že v jednání o odměnách dnes nenastal žádný posun, potvrdil po jednání s ministrem i předseda ČLK Milan Kubek. „Ve věcné části jsme se bohužel od toho minulého týdne nikam neposunuli,“ řekl. Také podle Přády se jednání o odměňování neposunula „ani o píď.“ Ministerstvo dnes podle něj představilo stejné řešení jako minulý týden, které by se týkalo jen některých nemocnic a některých lékařů.
Na jednání minulý týden ministerstvo lékařům ve státních nemocnicích nabídlo zvýšení platů od ledna 2024 a garanci minimální výše platu místo zvýšení platových tabulek, které protestující lékaři žádali. Jejich zástupci a odbory ale návrhy odmítli, protože se podle nich týkaly jen části lékařů.
Přáda dnes ocenil, že konkrétní kontury začíná mít řešení dodržování pracovních podmínek lékařů a jejich postgraduálního vzdělávání. „Zdá se, že požadavku snížit množství přesčasů na 416 hodin, jako má každý jiný občan v České republice, a zároveň požadavek na umožnění čtyřiadvacetihodinové pobytu v práci bylo vyslyšeno,“ řekl. Reagoval tak na změny obsažené v novele zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Válek. Zdravotníci v nemocnicích by díky němu od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů.
Také Válek uvedl, že v oblasti vzdělávání panuje shoda, zástupci ministerstva se podle něj dnes poprvé sešli s koordinátory vzdělávání z ministerstvem přímo řízených nemocnic. Koordinátoři mají v postgraduálním vzdělávání v budoucnu zabránit či řešit porušování právních předpisů. Podle Válka má být také zakotvena povinnost volna před atestační zkouškou a zkouškou po kmeni. Zřízeno má být také kontaktní místo pro stížnosti na dodržování plánu vzdělávání lékaře.
Kromě navýšení minimální mzdy lékařů žádají zástupci nespokojených zdravotníků také úpravy zákoníku práce. Na podporu svých požadavků vypovídají od prosince přesčasovou práci. Podle Sekce mladých lékařů ČLK podalo výpověď přesčasové práce od prosince 6000 lékařů ze 13.000, kteří v nemocnicích slouží odpolední a noční služby. Celkově jich v nemocnicích pracuje asi 22.000.
Nemocnice žádají premiéra o vyšší regulační poplatky či změny vzdělávání lékařů
Vyšší regulační poplatky, jednotné úhrady péče nebo jednodušší vzdělávání lékařů žádá Asociace českých a moravských nemocnic od premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra Vlastimila Válka. Asociace to píše v otevřeném dopise premiérovi a ministrovi, který dnes zaslala médiím. Dopis je reakcí na nynější vyjednávání o platech a přesčasech zdravotníků. Část českých lékařů od prosince vypověděla přesčasovou práci kvůli změně zákoníku práce, která maximum dobrovolných přesčasů zdvojnásobila. Protestující lékaři žádají úpravy zákoníku a zvýšení základní mzdy.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob ČTK řekl, že v dopise obsažené návrhy jsou relevantními body k věcné debatě, kterou ministerstvo vítá.
„Splnění požadavků protestujících lékařů, jakkoli je žádoucí, ale problém neúměrného zatížení nemocničních lékařů přesčasy nevyřeší, pouze oddálí jeho nové vzplanutí,“ píše v dopise vedení asociace, která sdružuje 122 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. V Česku jsou podle údajů Českého statistického úřadu zhruba dvě stovky nemocnic.
Podle asociace je potřeba vyřešit dlouhodobé příčiny nynější situace, například podle nemocnic neúnosné zneužívání a nadužívání zdravotní péče. Pohotovosti v nemocnicích jsou údajně zahlceny pacienty s banálním problémy, kterým se nechce čekat na termín u praktického lékaře. „Devadesátikorunový regulační poplatek (za využití lékařské pohotovostní služby, pozn. red.) již nemá žádný regulační dopad,“ uvádí nemocnice. Premiéra a ministra žádají o navýšení poplatků a zavedení finanční spoluúčasti pacientů a možnosti komerčního připojištění péče.
Za problémy s přesčasy podle nemocnic stojí také to, že se praktičtí lékaři a ambulantní specialisté odmítají podílet na pohotovostních službách. Musí je pak obstarávat mladí lékaři a lékařky z nemocnic. „Žádáme vás o přijetí takových legislativních změn, aby se personální zajištění nepřetržité péče v oboru všeobecného lékařství zabezpečované při urgentních příjmech vrátilo do kompetence regionálních sdružení praktických lékařů,“ vyzývají nemocnice vládu.
Stát by měl rovněž podle asociace sjednotit úhrady a platby od zdravotních pojišťoven za stejnou péči mezi poskytovateli péče i pojišťovnami, než se bude zabývat jednotným odměňováním zdravotníků. Nemocnice žádají i větší podporu regionálního zdravotnictví.
Další problémy vidí asociace ve vzdělávání lékařů, třeba v systému akreditací pracovišť na poskytování vzdělávání a komplikované postgraduální vzdělávání. „Navrhujeme a požadujeme, aby akreditaci na vzdělávání pro kmen i k atestaci obdržela všechna zařízení s lůžkovou péčí v daném oboru, tedy i regionální nemocnice,“ píše asociace.
Lékařské fakulty také podle nemocnic poskytují za úplatu část kapacit studentům z ciziny, aby si vylepšily příjmy, a nedostává se tak na studenty z Česka. Asociace nemocnic by tak chtěla od premiéra a ministra zavedení opatření pro snížení počtu zahraničních mediků i lepší financování fakult. „Věříme, že naši výzvu vezmete vážně a nevydáte se snadnou cestou rušení nemocnic páteřní sítě, které v roce 2020 byly definované urgentními příjmy,“ píše v dopise. Fialovi a Válkovi asociace nabízí společné jednání.
