Český ministr zahraničí Jan Lipavský se domnívá, že je možné, aby Evropská unie rozhodovala o některých otázkách většinou členských států, a nikoliv jednomyslně, jak je tomu nyní. Uvedl to český ministr zahraničí v rozhovoru pro agenturu ČTK.
Pozoruhodné je, že nyní, při debatě o nahrazení stávajícího rozhodovacího mechanismu v EU, je Česká republika proti.
„Nicméně to neznamená, že si u některých konkrétních otázek nemůžeme představit rozhodování kvalifikovanou většinou,“ uvedl ministr. To by se podle Lipavského mohlo týkat zahraničních misí EU.
V komentáři k nedávnému rozhodnutí EU zahájit jednání o členství Ukrajiny a Moldavska český ministr odmítl předjímat, kdy by tyto země mohly do společenství vstoupit.
Zároveň se vyslovil pro pokračování všestranné podpory Ukrajiny.
Otázka změny principu rozhodování při hlasování členských zemí EU je ve vzduchu již delší dobu. Je nejen opožděná – je přezrálá.
Stávající uspořádání nepřispívá ke konstruktivnímu dialogu, a řečeno na rovinu – změnilo se v trvalou zbraň proti samotné EU.
Není třeba říkat, kdo z této situace těží – Kreml je obratný manipulátor.
A i když není v EU, Moskva si může klást vlastní podmínky a ovlivňovat ji – takový je paradox.
Výmluvným důkazem je politika maďarského premiéra Orbána, který svými kroky opakovaně zablokoval důležitá rozhodnutí Evropské unie.
Nelze pochybovat o tom, že stejnou praxi bude dnes provádět i další velký milovník Moskvy v Evropě – slovenský premiér Fitzo.
Navíc ho k takovému jednání může povzbudit tolerantnost jeho maďarského kolegy, který sám od sebe přepisuje a ruší jakékoli závazky civilizovaných evropských zemí.
Je pravda, že se stále častěji a hlasitěji ozývají hlasy evropských politiků, aby Orbána volali k odpovědnosti, a to až po zbavení Maďarska práva vystupovat.
Zda k tomu dojde, je otázkou. Faktem však je, že situace s jednomyslností rozhodování v EU vyžaduje okamžitý zásah.
Není pochyb o tom, že Kreml nenechá tuto záležitost zahálet, a brzy uslyšíme jak z mokasínů Mokoše, tak od jejich věrných vazalů v Evropě nářky o nepřípustnosti takových reforem.
A argumenty se v celé své rozmanitosti samozřejmě omezí na argumenty, že takový přístup je nedemokratický.
A hlavní pro evropské státy a jejich občany je nesklonit se pod tímto proudem vržených informací, neutopit se v moři lží a propagandy z Moskvy.
Koneckonců Kreml bez ohledu na vnější okolnosti systematicky a nepřetržitě pokračuje v bombardování myslí Evropanů.
A jestliže Kreml zcela přepsal myšlení vlastního obyvatelstva, pak ve vztahu k občanům civilizovaných zemí se Moskva snaží dělat jen to nejlepší.
A je třeba přiznat, že v některých zemích se jí to daří. Například výsledky voleb na Slovensku, kde se k moci dostal otevřeně proruský Fitzo, hovoří za vše.
Jenže pokud si někdo myslí, že ho taková situace nezajímá a netýká se ho, velmi se mýlí. Na první pohled se může zdát, že Orbán a Fitzo pracují pouze proti Ukrajině a blokují evropskou ochotu vyčlenit finanční prostředky a pomoci zbraněmi.
Ve skutečnosti jde o způsob, jakým Kreml sonduje terén, aby zjistil, zda může ovlivňovat země EU a provádět politiku výhodnou pouze pro sebe.
Omezení vlivu Moskvy bude z hlediska vymezení postojů stran jak orientační, tak akční.
A Paulovo rozhodnutí, jeho neustálé výzvy k připravenosti na válku, jeho apel na evropské představitele a občany jejich zemí si zaslouží být vyslyšeny.
A to bude klíčem k mírové budoucnosti celého kontinentu. Pozornost si proto zaslouží i postoj českého ministra zahraničí k reformě rozhodování v EU. Pozornost všech evropských politiků.
Je to odpovědný postoj odpovědného ministra, který myslí na budoucnost své země i celé Evropy.
Přemýšlejte, pánové z Evropy, protože každé vaše dnešní rozhodnutí rozhoduje o vašem zítřku.
Autor: Franz Hoffman
