Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Bruselu před svými unijními kolegy prosazoval český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko se snaží tento požadavek dostat do třináctého balíčku sankcí proti Rusku, který Evropská unie sestavuje. Praha nyní sbírá pro svůj návrh podporu. S unijními ministry se rovněž prostřednictvím videohovoru spojil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který jim přiblížil aktuální situaci v zemi a poděkoval za dosavadní pomoc.
„Všechny oči se nyní upírají na mimořádnou Evropskou radu (1. února), která budou posouvat agendu pokud jde o makrofinanční pomoc (pro Ukrajinu),“ řekl Lipavský novinářům. Ohledně finanční podpory pro Ukrajinu existuje podle diplomatických zdrojů opatrný optimismus, že se podaří na mimořádné Evropské radě dosáhnout dohody 27 členských států. V prosinci dohodu blokovalo Maďarsko. Jde o 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na příští čtyři roky, které jsou součástí revize dlouhodobého rozpočtu EU.
Podle Lipavského je v souvislosti s Ukrajinou rovněž důležité, aby se Evropská unie věnovala celkově strategii vůči Rusku. „To je dlouhodobě debata, která tady v EU není vítaná, ale já si myslím, že pokud brzy vstoupíme do třetího roku ruské války, tak bychom si některé otázky měli umět položit,“ dodal.
V další části dnešní schůzky absolvovali unijní ministři maraton jednání s klíčovými aktéry dění na Blízkém východě. Do Bruselu dorazil izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Šéfové diplomacií ale jednali i se zástupci Saúdské Arábie, Jordánska, Egypta a rovněž s generálním tajemníkem Ligy arabských států (LAS) Ahmadem Abúlem Ghajtem. Na závěr se setkali i s palestinským ministrem zahraničí Rijádem Málikím.
„Myslím, že bylo zajímavé vidět různé názory, nicméně nelze hovořit o tom, že bychom se dneska posunuli k nějakému řešení,“ řekl český ministr s odkazem na konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, které unie stejně jako Spojené státy považuje za teroristické.
Šéfové diplomacií diskutovali rovněž o zapojení EU do iniciativy Spojených států zaměřené na zajištění bezpečnosti na obchodních námořních trasách v Rudém moři. Již dříve se v médiích objevily informace, že EU chce do oblasti vyslat nejméně tři válečné lodě, které by měly chránit plavidla před útoky šíitských ozbrojenců. Všechny země sedmadvacítky již s vysláním mise vyjádřily předběžný souhlas a nyní se začínají dojednávat podrobnosti.
„Zapojení Česka do těchto misí bylo historicky na úrovni jednotlivců, kteří tam pracovali v určitých štábních rolích. Nemáme lodě, které bychom tam mohli poslat. Podobné mise ale podporujeme,“ prohlásil Lipavský.