Středeční rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o zkrácené valorizaci penzí bude pro obměněnou sestavu soudců tím prozatím společensky nejdůležitějším, míní ústavní právnička Katarína Šipulová. Soud si podle ní určitě uvědomuje, že jakkoliv rozhodne, hrozí, že část společnosti, včetně části politické reprezentace, nebude spokojená. Dá si proto záležet na srozumitelnosti a přesvědčivosti odůvodnění. „Kvalita odůvodnění je jeden z mála nástrojů, které soudy mají na to, aby zmírnily společenské napětí,“ řekla Šipulová v rozhovoru s ČTK.
Zkrácenou valorizací, která loni zbrzdila růst důchodů, se soud zabývá z podnětu poslanců ANO. Původního soudce zpravodaje Jana Svatoně nahradil Vojtěch Šimíček. Znamená to, že Svatoň navrhoval řešení, pro které nedokázal nalézt podporu u většiny soudců, naopak s novým zpravodajem Šimíčkem většina souhlasila.
„Část komentátorů naznačuje, že Jan Svatoň mohl být v obtížné situaci, zejména pokud usiloval prosadit zrušení valorizační novely, na které by potřeboval hlasy až devíti soudců. Nicméně v této fázi je to pořád jen spekulace,“ uvedla Šipulová, jež působí jako vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Soud se valorizací zabýval na více než deseti uzavřených zasedáních pléna, svolal také veřejné jednání. Šipulovou to s ohledem na právní, politickou a společenskou náročnost nepřekvapuje. Otázka neústavnosti valorizační novely je podle ní komplikovaná po procesní i věcné stránce. Jde o to, zda vláda zneužila stav legislativní nouze a zda jde o retroaktivní zásah do legitimního očekávání.
Jasnou nápovědu nepřináší ani judikatura ÚS. V minulosti soud například zrušil úsporný balíček prosazený rovněž ve stavu legislativní nouze. K tehdejšímu nálezu však vzniklo několik odlišných stanovisek a za poslední dekádu soud rozhodoval spíše zdrženlivěji.
„Většina komentujících se prozatím kloní k odhadu, že ÚS změnu valorizace podrží a návrhu na protiústavnost nevyhoví, a to zejména s ohledem na to, že v posledních letech byl ÚS ve vztahu k Parlamentu opravdu spíše zdrženlivý,“ konstatovala Šipulová. Řada otázek, které soud musí vyřešit, však není jednoznačná, zdůraznila.
Na prvním místě se musel ÚS nejspíše vypořádat s otázkou ústavnosti procesu přijetí valorizační novely. S ohledem na širší politický kontext a načasování novely až po prezidentských volbách se tehdejší postup vládní většiny jeví ústavní právničce jako problematický. „Osobně si myslím, že zde jsou důvody pro zrušení úpravy a že jejich jasné pojmenování by mohlo být pro budoucí rozvoj české parlamentní kultury důležité,“ uvedla Šipulová.
Poukázala na zahraniční příklady, kdy byl institut legislativní nouze zneužíván za účelem zkracování práv různých menšin či skupin obyvatelstva. „Z tohoto hlediska by mi připadalo přínosné nastavit jasné mantinely, které žádná vláda nemůže překročit, aby institut legislativní nouze nezneužila. Jedním dechem se ale to samé dá říci o zneužívání institutu obstrukcí, který nám celou otázku ještě dále komplikuje,“ řekla Šipulová.
Další otázkou je to, zda lze změnu valorizace považovat za zásah do legitimního očekávání. Hodnocení bude záviset na tom, kdy podle ÚS toto očekávání vzniklo. Penze náleží mezi sociální práva, jejichž ochrana není absolutně neomezitelná. „O to větší důraz bude ÚS pravděpodobně na odůvodnění klást. Očekává se nyní od něj, že přinese bezchybné a přesvědčivé rozhodnutí, které konečně vyjasní, kam až může zákonodárce zajít při zásahu do sociálních práv z hlediska legitimních očekávání a také z hlediska dodržení ústavních základů parlamentní kultury,“ popsala Šipulová.
