Zástupci členských států Evropské unie se shodli na konečné podobě migračního balíčku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Češi se při hlasování zdrželi, jak to již dříve avizovala česká vláda. Dnes odsouhlasený postoj států bloku je definitivní, akt ale musí ještě formálně schválit Evropský parlament, stane se tak nejspíš na jeho plenárním zasedání v dubnu.
Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také, že migračním tlakem přetíženým zemím unie pomohou ostatní buď tím, že převezmou část migrantů, nebo finančně či materiálně.
Po španělském předsednictví nastoupilo letos v lednu belgické předsednictví a zahájilo práce na dokončení jednotlivých legislativních textů. Jak informoval server Politico, ještě ve středu večer diplomaté ze čtyř zemí EU uváděli, že zatím neobdrželi všechny texty, takže nemohou potvrdit, zda balíček podpoří. Jak jednotlivé země hlasovaly, není známo. Již dříve ale proti migračnímu balíčku vystupovaly zejména Maďarsko a Polsko.
Česká vláda po svém středečním jednání oznámila, že se Česko při hlasování o migračním paktu zdrží. Jak uvedl ministr dopravy Martin Kupka, nová podoba návrhu je totiž podle Prahy horší než ta, na jejímž dojednávání se Česko podílelo za svého předsednictví.
V novém návrhu podle Kupky přibylo byrokracie. „Pro Českou republiku bylo opravdu klíčové zajistit takový pakt, který by umožnil efektivní návratovou politiku a bezpečnou ochranu vnějších hranic,“ řekl. Po změnách, které vyplynuly z jednání s Evropským parlamentem, se návrh podle něj vzdálil od toho, co by Praha pokládala za dobré.
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinné podrobné kontroly osob na vnějších hranicích unie. Dále balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje podmínky, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu. Vyřizování žádostí o azyl by mělo být nově rychlejší, první rozhodnutí by mělo nastat do šesti měsíců.
Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla solidarity mezi členskými státy.
Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli loni na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci tehdejšího španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.
Český ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity ostatních zemí se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který způsob si vybere.
„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil loni na začátku prosince v Bruselu Rakušan.
Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém loňském červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o uprchlíky z Ukrajiny.
