Americký prezident Joe Biden dnes apeloval na kongresové lídry, aby dokončili schválení nové krizové podpory pro Ukrajinu či Izrael a aby odvrátili kolaps vládních financí, který hrozí zkraje příštího měsíce. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson po setkání vyjádřil přesvědčení, že financování vlády se podaří dohodnout včas, o pomoci pro Ukrajinu se ovšem podle agentury AP nezmínil.
Schůzky s prezidentem se kromě Johnsona účastnil lídr sněmovních demokratů Hakeem Jeffries, dále Chuck Schumer a Mitch McConnell, tedy lídři demokratům resp. republikánů v Senátu USA. Přítomni byli také viceprezidentka USA Kamala Harrisová a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, uvedla AP.
Jednání přišlo v době, kdy ve Sněmovně už dva týdny leží návrh balíku s dodatečnou podporou pro Ukrajinu schválený Senátem. Podle Schumera se Johnson v Bílém domě ocitl pod tlakem ostatních účastníků schůzky, aby o věci nechal kongresmany hlasovat.
Johnsonovo stanovisko k podpoře Ukrajiny je nejasné. V krátkém vystoupení po setkání s Bidenem řekl, že „první prioritou země“ je ochrana americko-mexické hranice. Johnson přitom na začátku měsíce společně s dalšími stranickými kolegy potopil návrh protiimigračních opatření, která vyjednavači obou stran v Senátu na žádost republikánů připojili k balíku zahraniční pomoci.
Biden na úvod dnešního setkání hovořil o „naléhavé potřebě“ uvolnit další finance na podporu Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské agresi. „Následky nečinnosti jsou každý den strašné,“ uvedl prezident.
Americká vojenská i ekonomická pomoc je od konce loňského roku ochromená, neboť Kongres na tento účel nevyčlenil nové prostředky. Bidenova vláda na podzim požádala o dalších zhruba 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč), přičemž tento bod zahrnula do balíku s dalšími položkami včetně více než deseti miliard na vojenskou podporu Izraele, který vede válku v Pásmu Gazy. Návrh v objemu 95 miliard dolarů Senát schválil 70 hlasy ku 29, Johnson jej ale odmítá předložit na hlasování ve Sněmovně.
Šéf komory v poslední době na dotazy na toto téma uváděl, že se soustředí na jednání o financování vlády. To stále pokračuje na půdorysu rozpočtu pro fiskální rok 2023, který byl za posledních pět měsíců již třikrát prodloužen kvůli neschopnosti Kongresu dojednat nový rozpočet. Pro část vládních složek provizorium vyprší 1. března, pro zbytek o týden později.
Bez nového zásahu legislativy by nastal tzv. shutdown, neboli ochromení úřadů, což by podle Bidena výrazně poškodilo americkou ekonomiku. „Potřebujeme společné řešení,“ řekl při dnešním jednání.
Dvě hlavní politické strany jsou nuceny spolupracovat, neboť ve Sněmovně reprezentantů mají těsnou většinu republikáni, zatímco v Senátu panuje opačný stav. Tato skutečnost staví do ošemetné situace především Johnsona, jehož předchůdce Kevin McCarthy byl na podzim po rozpočtovém kompromisu s demokraty z funkce sesazen.
Loňský rozpočet byl přijat v době, kdy obě komory Kongresu kontrolovali demokrati, republikáni tak jeho pokračování nesou nelibě. Někteří z nich dávají najevo, že by raději vyvolali uzavírku úřadů; strategie nového šéfa sněmovny zatím není příliš jasná.
„Věříme, že dokážeme dospět k dohodě v těchto otázkách a zabránit shutdownu vlády,“ prohlásil Johnson po jednání v Bílém domě. Nespecifikoval však, zda je připraven podpořit další prodloužení loňského rozpočtu, které je podle demokrata Schumera nutné.
