Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur (38 miliard Kč), který bude financován z rozpočtu EU v letech 2025 až 2027. Vznik programu je součástí první Evropské strategie týkající se obranného průmyslu, kterou komise zveřejnila.
Nová opatření mají například podpořit členské státy ve společném zadávání zakázek na obranný materiál. Součástí strategie je i větší spolupráce mezi unijním a ukrajinským obranným průmyslem. V Kyjevě by měl rovněž vzniknout úřad EU, který bude pomáhat ukrajinské armádě v oblasti inovací.
„Aby se zvýšila připravenost evropského obranného průmyslu, musí členské státy investovat více, lépe, společně a evropsky,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Nový program označený zkratkou EDIP (European Defence Industry Programme) mimo jiné pobízí členské státy, aby si do roku 2030 pořídily alespoň 40 procent svého obranného vybavení společně.
Evropská komise v rámci své strategie rovněž navrhuje využít na financování nákupu zbraní pro Ukrajinu zisky ze zmrazeného ruského majetku. O tom ale musí rozhodnout jednomyslně členské státy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale poznamenal, že mezi zeměmi na toto téma zatím nepanuje shoda.
„EDIP zaprvé posílí konkurenceschopnost, odolnost a schopnost reakce evropského obranného průmyslu. Zadruhé posílí schopnost evropského obranného průmyslu zajistit včasnou výrobu, dostupnost a dodávky obranných produktů. A zatřetí tento program přispěje i k obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinského obranného průmyslu,“ doplnila Evropská komise s tím, že „dosažením těchto tří vzájemně propojených cílů pak bude EU skutečně schopna zvýšit připravenost svého obranného průmyslu“.
„Naše výdaje na obranu jdou do příliš mnoha různých zbraňových systémů, primárně nakupovaných ze zemí mimo EU. Nyní, když rozpočty na obranu ve všech členských státech prudce rostou, bychom měli investovat lépe, což do značné míry znamená investovat společně a investovat evropsky,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Podobně se vyjádřil i Borrell. „Po desetiletích nedostatečných výdajů musíme více investovat do obrany a musíme to dělat lépe a společně. Musíme rovněž navýšit naši vojenskou podporu Ukrajině, včetně podpory jejího obranného průmyslu,“ uvedl.
Posílení společné obrany EU mělo již v minulosti mezi jednotlivými členskými státy své odpůrce i zastánce. Řada unijních zemí včetně Česka dlouhodobě odmítá budování unijní obrany a chtějí sázet především na spolupráci v rámci NATO. To se ale podle Evropské komise nevylučuje. Nová strategie nemá v úmyslu duplikovat činnost NATO, ale doplňovat ji, uvedl nejmenovaný představitel EU. Ten rovněž vyvrátil obavy některých států EU, které se domnívají, že se Evropská komise snaží zasahovat do oblasti, která je výlučně doménou členských států.
„Evropská komise nebude pro EU či z rozpočtu EU pořizovat zbraně, jde jen o posílení spolupráce v oblasti obranného průmyslu. Evropská komise rovněž nebude rozhodovat místo členských států, pokud jde o obranu, ani nebude omezovat jejich kompetence,“ zdůraznil nejmenovaný zdroj z EU.
