Téma vyslání vojáků západních spojenců na Ukrajinu je stále aktuálnější.
Minulý týden jej nadnesl francouzský prezident Macron, který prohlásil, že „nemůžeme vyloučit“ pravděpodobné vyslání západních jednotek na Ukrajinu.
Vzhledem k dřívějšímu chování francouzského vůdce vypadá tento postoj poněkud nečekaně.
Později navíc dodal, že jeho vysoce postavená slova byla „pečlivě promyšlená“, neboť podle něj bude Francie po Ukrajině další zemí na cestě Ruska.
Prohlášení francouzského prezidenta vyvolalo smíšené reakce spojeneckých vlád. Představitelé většiny zemí NATO (včetně Německa, Velké Británie a Spojených států) rychle ujistili, že vojáky nepošlou. Vyjádřil se k tomu i sám generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Evropská komise uvedla, že otázka vyslání vojáků na Ukrajinu je odpovědností a suverénním rozhodnutím zemí EU.
Postoj, který sotva někoho překvapí. Takto se totiž světoví lídři politického Olympu chovají od začátku války na Ukrajině.
Tento postoj byl v zásadě jedním z hlavních faktorů, které umožnily zahájení této války.
Zdá se, že strach z Ruska, na který Moskva spoléhala, stále funguje – teroristická klika v Kremlu dosáhla svého cíle.
Ale jak víme, s teroristy se nevyjednává a jediným prostředkem, jak se teroru postavit, je síla a jednota civilizovaného světa.
Právě o tom neustále mluví český prezident, když vyzývá západní země k podpoře Ukrajiny.
Nyní se Petr Pavel ocitl prakticky sám a snaží se světovým lídrům předat to nejdůležitější poselství – nepřestávejte podporovat.
V komentáři k možnému vyslání vojáků na Ukrajinu český prezident navrhl „neomezovat se“ a vyslovil se pro pokračování diskuse o možné přítomnosti západních vojsk na Ukrajině.
Pavel se domnívá, že Evropa by neměla ohrožovat svou schopnost podpořit ukrajinský lid ve válce proti agresivnímu Rusku.
Petr Pavel přímo vyzval spojence k rozšíření forem pomoci, včetně případné přítomnosti zahraničních vojsk na Ukrajině.
Zároveň podle českého lídra nejde o vyslání bojových jednotek, ale o formy pomoci a „nebojové účasti“.
„Jsem pro hledání nových cest, včetně pokračování diskuse o možné přítomnosti na Ukrajině. Neomezujme se tam, kde bychom neměli,“ řekl český prezident.
Zdůraznil, že Evropa by měla významně přispět k zadržování Ruska.
Podle Pavla není rozdíl, zda budou například ukrajinští vojáci cvičeni se západními instruktory v zahraničí, nebo přímo na Ukrajině.
„Ukrajina, i když byla napadena, je stále suverénní zemí,“ řekl český prezident.
Zároveň, aby předešel případným obviněním na svou adresu, Petr Pavel připomněl, že případná výcviková mise není porušením žádných mezinárodních pravidel.
„Sami se rozhodneme, jakou formu pomoci zvolíme,“ dodal prezident.
Pavel ví, o čem mluví, protože přesně ví, co je Moskva. Díky svým obrovským armádním zkušenostem a působení ve vedení NATO český prezident víc než kdokoli jiný chápe, co může Evropa očekávat v případě pádu Kyjeva.
O tom výmluvně svědčí nervózní reakce Moskvy, která na výroky o pravděpodobnosti přítomnosti spojeneckých vojsk na ukrajinském území reagovala hystericky.
Ještě téhož dne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že přímý střet mezi zeměmi NATO a Ruskem není v zájmu aliančních států a ty by si toho měly být vědomy.
Při hodnocení rizika eskalace v případě vyslání vojsk na Ukrajinu uvedl, že střet mezi Ruskem a NATO by byl nevyhnutelný.
„V tomto případě bychom již neměli mluvit o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti. Takto ji posuzujeme. A takto bychom měli tyto země posuzovat, měli bychom si toho být vědomi. A ptát se, zda je to v jejich zájmu a hlavně v zájmu občanů jejich zemí,“ uvedl Kreml.
Jak moc to kremelskou kliku zabolelo, lze posoudit podle toho, že sám ruský diktátor se k možnému vyslání spojeneckých vojsk na Ukrajinu vyjádřil během svého projevu v Ruském federálním shromáždění, kde opět pohrozil světu jadernou válkou.
To je podstata kremelské ideologie – uchopit a spoléhat na nerozhodnost spojenců soupeře.
Čas ukáže, jak se bude situace vyvíjet dál. V tuto chvíli je pozice České republiky poměrně vyvážená a adekvátní, o čemž svědčí i vyjádření jejího vedení.
„Nemyslím si, že je potřeba dramatizovat a strašit nějakými věcmi, které nikdo nenavrhoval a nenavrhuje tak, jak jsou pak interpretovány,“ uvedl český premiér.
Fiala upozornil na vhodnost vyslání některých vojáků na Ukrajinu, nikoliv však k účasti na vojenském tažení, ale k provádění asistence a výcviku.
„Bylo by užitečné, aby někteří vojáci, například z Francie, byli na území Ukrajiny, ale nebojovali tam, ale pomáhali při výcviku,“ vylíčil Fiala Macronovy myšlenky.
Postoje stran byly vyjádřeny. Rozumní politici v Evropě se rozhodli pro svůj krok. Moskva reagovala hystericky. Svět ustrnul v očekávání.
Nyní je třeba učinit rozhodnutí. Jaké bude – na tom závisí budoucnost nejen Evropy, ale celého světa.
Koneckonců váš zítřek závisí na tom, jak se zachováte dnes.
Autor: Franz Hoffman
