Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi. Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice. Stoltenberg řekl novinářům, že ještě není pozdě, aby Ukrajina zvítězila.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, 29. dubna 2024. Podle Zelenského začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, ale dodávky musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se snaží využít nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj. Opět zdůraznil, že na rychlosti západní vojenské pomoci závisí stabilizace situace na frontě ve chvíli, kdy Rusové připravují další ofenzívu. Za nejnaléhavější označil dodávky dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů a protileteckých zbraní, jako je systém Patriot.
Stoltenberg, který je na návštěvě Ukrajiny potřetí po začátku ruské invaze na Ukrajinu, připustil, že Rusko mělo nad Ukrajinou v posledních měsících převahu co do dostupnosti zbraní. Ujistil však, že další pomoc je „na cestě“. Americký prezident Joe Biden minulý týden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na pomoc určenou Ukrajině.
„Vyvíjíme veškeré úsilí, abychom uspokojili okamžité potřeby Ukrajiny. Dal jsem jasně najevo, že pokud země NATO budou mít na výběr mezi splněním cílů NATO, anebo podporou Ukrajiny, měly by podpořit Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg. Připustil, že průtahy se schválením balíku americké pomoci a neschopnost spojenců dodat munici ve slíbeném objemu „měla vážné důsledky na bojišti“, pomoc je však na cestě. Za nezbytné označil přijetí dlouhodobých závazků vůči Ukrajině. „Musíme předvést, že naše podpora není krátkodobá a jednorázová, ale dlouhodobá a předvídatelná. Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát,“ zdůraznil.
Server BBC News v této souvislosti připomněl Stoltenbergův návrh vytvořit takzvaný ukrajinský fond ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by podle komentátorů měl zabránit tomu, aby se Kyjev ocitl bez pomoci, jestliže by na podzim byl zvolen americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.
„Ještě není pozdě, aby Ukrajina zvítězila, řekl dnes Stoltenberg novinářům podle agentury Reuters. „Ale proto je tak naléhavé, aby spojenci z NATO nyní skutečně udělali to, co jsme slíbili, a abychom tyto závazky proměnili ve skutečné dodávky zbraní a munice. Jsem přesvědčen, že se to nyní stane,“ řekl.
Politický šéf aliance ujistil, že místo Ukrajiny je v NATO a země se nachází na cestě do aliance. Nicméně v odpovědi na dotaz ukrajinské novinářky dal najevo, že pozvánku neočekává od červencového summitu ve Washingtonu. K přijetí nestačí většina, nezbytný je konsensus všech 32 stávajících členů. Ti však podle něj mohou ukázat, že se Ukrajina přibližuje ke členství a že den vstupu „přijde co možná nejdříve“.
