Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes oznámil, že soud požádal o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás a představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války. Proti prokurátorovu oznámení vystoupili zástupci Izraele i Hamásu. Český premiér Petr Fiala návrh vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás označil za zcela nepřijatelný.
Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.
Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP. Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení, napsala AP. Předpokládá se, že Sinvár a Díf se ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.
Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy. V prohlášení Khan zmíněné body označuje za příklady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vedoucí představitelé Hamásu čelí obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí.
Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Izraelský prezident Jicchak Herzog oznámení označil za „více než pobuřující“ a uvedl, že svědčí o „hrozbě kolapsu mezinárodního soudního systému“. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je bývalým ministrem obrany a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády, označil Khanovo rozhodnutí požádat o zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“. Izrael podle Gance „vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu“. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac označil Khanův krok za skandální s tím, že se rovná útoku na oběti ze 7. října. Také lídr opozice Jair Lapid označil možnost vydání zatykačů na izraelské lídry za katastrofu. Hamás naopak v prohlášení uvedl, že postoj prokurátora ICC „staví na roveň oběť a kata“, a dodal, že skupina má právo na „ozbrojený odpor“ vůči izraelské okupaci.
Podle amerického prezidenta Joea Bidena je žádost prokurátora o zatykače na izraelské lídry nehorázná. „A jedno chci říct jasně: Ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost, žádná. Vždy budeme stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti,“ zní stručná reakce šéfa Bílého domu.
Český premiér Fiala návrh vydat zatykače na členy izraelské vlády považuje za děsivý a nepřijatelný. „Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,“ uvedl na síti X.
Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává údajně zhruba 130 rukojmích, ne všichni jsou ale naživu. Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35.562 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti, a 79.652 jich utrpělo zranění. Boje v Pásmu Gazy také vyvolaly humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.
Další klid zbraní se zatím nepodařilo vyjednat. Jednání o příměří v Pásmu Gazy uvázla na mrtvém bodě poté, co izraelská armáda zahájila evakuace částí Rafáhu, který leží na jihu palestinského území, a začala zde provádět vojenské operace. O izraelském záměru operace rozšířit dnes Galant informoval bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana.
