Český prezident Petr Pavel podle nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho naznačil, že jeho nadcházející první návštěva Česka ve funkci hlavy státu by mohla být symbolem usmíření mezi oběma zeměmi po březnovém rozhodnutí českého kabinetu přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem. Pellegrini, který se prezidentského úřadu ujal v sobotu, to řekl v diskusním pořadu veřejnoprávní slovenské stanice RTVS. Pellegrini zavítá do Česka 26. června.
Pellegrini řekl, že s Pavlem se setkal ještě jako předseda slovenské sněmovny a hovořil s ním telefonicky po květnovém atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica.
„Sám naznačil, že bude velmi rád, pokud naše návštěva bude takovým symbolem možná rovněž smíření mezi Čechy a Slováky po tom incidentu mezi dvěma vládami. Abychom oba jako prezidenti vyslali signál do společnosti, že se musíme vzájemně tolerovat, že musíme udělat všechno pro to, abychom ono pnutí, které je přítomné i v české společnosti, uklidňovali,“ řekl Pellegrini.
Praha a Bratislava se liší v názorech na válku na Ukrajině. Nyní již bývalý předseda slovenské vládní strany Hlas-sociální demokracie Pellegrini během prezidentské kampaně obhajoval rozhodnutí kabinetu slovenského premiéra Roberta Fica zastavit ze státních zásob vojenskou pomoc Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Vymezil se také proti samotnému rozhodnutí českého kabinetu přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům na klíčová témata zahraniční politiky. V souvislosti s válkou na Ukrajině Pellegrini v minulosti tvrdil, že Pavel by rád bojoval.
Pellegrini v televizi prohlásil, že chce být silným prezidentem Slovenska
Pellegrini chce být silnou hlavou státu a svolávat kulaté stoly na různá témata. Za svou výhodu považuje skutečnost, že jako první politik v novodobé historii země zastával všechny tři nejvyšší politické funkce, řekl v televizi RTVS. Pellegrini podpořil plán vlády zakázat demonstrace u bydlišť politiků a jiných lidí.
„Chci být silným prezidentem. Měli bychom být aktivní, nejen komentovat to, co udělá vláda a parlament,“ uvedl Pellegrini.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci. Může ale například vrátit schválené zákony sněmovně, která pak hlasováním rozhoduje o prolomení prezidentského veta. Silnou pozici má prezident při jmenování nové vlády a v případě, že sněmovna vysloví úřadujícímu kabinetu nedůvěru.
Pellegrini tvrdil, že bude nadstranickým prezidentem a že se „mentálně odstřihl“ od vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD). Tuto stranu Pellegrini založil v roce 2020 a funkce jejího předsedy se vzdal na začátku letošního června. Členství ve straně ale pouze pozastavil a sněm Hlasu-SD mu vytvořil funkci zakládajícího předsedy.
Pellegrini za nevýhodu svých dvou předchůdců v úřadu, Zuzany Čaputové a Andreje Kisku, označil skutečnost, že vzešli „z neznámého prostředí“, když před zvolením hlavou státu ve vrcholné politice nepůsobili. Řekl, že své politické zkušenosti bude moci využít při řešení problémů, které nepatří přímo do kompetence prezidentského úřadu.
Plán vlády zakázat v reakci na květnový pokus o atentát na premiéra Roberta Fica demonstrace u obydlí lidí nepovažuje Pellegrini za zásah do práva na protest.
„Dlouho jsme byli zvyklí, že se zde nemůže nic stát. Chci garantovat, že bych si nikdy nedovolil podepsat podepsat zákon, pokud bych viděl zásadní zásah do demokratických práv lidí demonstrovat,“ uvedl Pellegrini.
Slovenská opozice sice nenamítala nic proti plánu na zákaz demonstrací například u bydlišť politiků, další chystaná omezení ve shromažďovacím právu už ale kritizovala. Postavila se také proti té části navrhovaného zákona na zlepšení bezpečnostní situace v zemi, podle kterého by nově nárok na doživotní rentu měli mít také někdejší dlouholetí premiéři či šéfové parlamentu. Podle dostupných informací by navrhované podmínky nyní splňoval patrně jen Fico.
