Nezaměstnanosti se v Česku obávají dvě pětiny lidí v produktivním věku, stejně jako před rokem. Častěji mají o práci strach lidé v předdůchodovém věku a ti, kteří jsou špatně finančně zajištění nebo chudí. Výrazně přibylo lidí, kteří jsou v případě hrozící ztráty zaměstnání ochotní pracovat v jiném oboru. Podíl takových lidí vzrostl z 82 procent před třemi lety na 89 procent letos v květnu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, která jeho výsledky dnes poskytla ČTK.
Nezaměstnanosti se letos v květnu obávalo určitě 16 procent dotázaných a spíše 24 procent. Většina populace v produktivním věku tak nemá strach ze ztráty práce, pětina uvedla, že se toho určitě nebojí.
Mnohem častěji se nezaměstnanosti obávají lidé, kteří jsou podle svého názoru špatně zajištění nebo chudí, uvedli autoři průzkumu. „V nejhůře zajištěné skupině obyvatel se nezaměstnanosti obává 59 procent osob, zatímco ve skupině nejlépe zajištěných vyjádřilo obavy 20 procent,“ dodali.
Častější jsou obavy také mezi lidmi v předdůchodovém věku. Ve skupině lidí od 45 do 59 let má strach z nezaměstnanosti 43 procent, mezi lidmi od 18 do 29 let to je 40 procent a ve věku 30 až 44 let se bojí o práci 36 procent.
Pracovat za nižší mzdu je připravených v případě hrozby ztráty práce zhruba šest z deseti Čechů, což je stejný podíl jako v předchozích dvou letech a nadále nejméně od přelomu století. Za ekonomické recese po roce 2008 se tento podíl pohyboval kolem 80 procent, v květnu 2020 na počátku pandemie covidu-19 to bylo 73 procent. Vliv má podle STEM inflace z posledních let. „Enormní růst cen v poslední době tak s nejvyšší pravděpodobností omezuje u řady osob možnost akceptovat nižší mzdu,“ uvedla agentura.
Průzkum také ukázal, že pro většinu lidí v Česku je přijatelnější změna profese než stěhování za prací. Ochotu přesunout se do jiného kraje za prací v případě hrozby její ztráty vyjádřilo 37 procent dotázaných, v předchozích dvou letech to bylo 35 procent. O sedm procentních bodů proti roku 2021 na 89 procent letos v květnu ale výrazně přibylo lidí ochotných změnit kvalifikaci nebo pracovat v jiném oboru. „Toho bychom měli v době nástupu umělé inteligence využít,“ podotkla analytička STEM Kateřina Duspivová.
V průzkumu se STEM mezi 9. a 18. květnem dotazoval 1053 lidí starších 18 let. Pro výsledky týkající se obav z nezaměstnanosti využil odpovědi lidí v produktivním věku, tedy bez důchodců.
