V nedávné době Ruská federace vyslala přibližně 10 000 migrantů, aby se zapojili do probíhajícího konfliktu s Ukrajinou. Tuto informaci sdělil ve čtvrtek 27. června Oleksandr Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru Ruské federace.
Podle Bastrykina ruské úřady zintenzivnily úsilí o prosazení ústavních a právních ustanovení země. V rámci tohoto úsilí vyšetřovatelé identifikovali více než 30 000 cizinců, kteří získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě. Tyto osoby byly následně zařazeny do vojenského registru. Z této skupiny byla již přibližně třetina odeslána na Ukrajinu.
Bastrykin zdůraznil, že tito migranti jsou údajně nasazováni především v týlových jednotkách odpovědných za výstavbu opevnění. To naznačuje, že jsou sice zapojeni do konfliktu, ale jejich role se může omezovat spíše na logistické a podpůrné funkce než na boj v první linii.
Tento krok přichází v rámci širších opatření ruských úřadů, jejichž cílem je zajistit, aby všichni noví občané plnili své vojenské povinnosti. Již dříve bylo oznámeno, že migranti jsou v Rusku podrobováni kontrolám ohledně jejich vojenského registračního statusu. Těm, kteří je nesplní a dosáhnou věku 30 let, hrozí povinná vojenská služba.
Nasazení migrantů poukazuje na rostoucí tlak na Rusko, aby posílilo své vojenské zdroje v souvislosti s vleklým konfliktem s Ukrajinou. Vyvolává také otázky ohledně zacházení s migranty a rozsahu, v jakém jsou nuceni k vojenské službě.
Odhalení, že 10 000 migrantů bylo vysláno na podporu ruského válečného úsilí na Ukrajině, podtrhuje agresivní opatření, která ruské úřady přijímají za účelem prosazení vojenské branné povinnosti mezi novými občany. Vzhledem k pokračujícímu konfliktu zůstává úloha těchto osob a širší důsledky pro komunity migrantů v Rusku kritickou otázkou, kterou je třeba sledovat.
Autor: Peter Jelen
