Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se již třetím rokem brání ruské invazi. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance. Pavel to řekl novinářům při příchodu na dnešní jednání summitu NATO ve Washingtonu. Do závěrů vrcholné schůzky by se podle něj mělo dostat i to, že proces vstupu Ukrajiny do aliance je nezvratný.
Pavel se nejdříve vrátil k úterním projevům generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga a amerického prezidenta Joea Bidena na slavnostním ceremoniálu v auditoriu Andrewa Mellona. Stoltenberg poznamenal, že NATO je nejúspěšnější aliancí na světě. U Bidena ocenil oznámení, že Spojené státy a další spojenci poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky.
Do závěrů summitu by se podle Pavla mělo dostat, že Rusko je nejnaléhavější bezpečnostní výzvou a že Ukrajinu je potřeba podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Zároveň by do komuniké mělo být zahrnuto, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný; je to důležité proto, že pro ukrajinské občany, pro ukrajinské ozbrojené síly je mimořádně důležité udržovat vysokou morálku, poznamenal prezident. „K tomu potřebují perspektivu. Perspektiva je právě daná tím, že proces (přijetí do aliance) bude označen za nezvratný,“ podotkl.
V úterý se Pavel ve Washingtonu setkal s představiteli Kongresu, mimo jiné s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Dnes český prezident uvedl, že se překvapivě shodli na všech zásadních tématech, ať už se to týká Ukrajiny, vztahu k Rusku, k Číně či globální provázanosti bezpečnostních problematik.
Zpoždění v podpoře obrany Ukrajiny stála zemi mnoho životů i část území
Ukrajina nedostávala zpočátku veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem. Zpoždění ji stála mnoho životů i část území, řekl Pavel v dnešní debatě na diskusním fóru při příležitosti summitu NATO.
Podpora Ukrajiny je záležitostí principu, je o tom, zda chceme žít ve světě, kde záleží na pravidlech a kde i malé státy jsou chráněny a mají garance k dosažení svých ambicí, uvedl Pavel. Nicméně Ukrajina podle hlavy státu neobdržela zpočátku vše, co potřebovala pro úspěšnou obranu.
„Byla zde nějaká zpoždění, mezery, které stály Ukrajinu spoustu životů a kus území. A samozřejmě i určitou sebedůvěru co se týče dosažení vlastních cílů,“ řekl prezident.
Nyní se podle Pavla spojenci snaží Ukrajině dát vše pro obranu jejího území a zamezení dalšího ruského postupu. Pokud by Rusko mělo možnost uspět, nebude žádná šance na ukončení války, na jednání o míru, míní. Ukrajina podle českého prezidenta potřebuje munici, zbraně a systémy protivzdušné obrany.
Zároveň ale Pavel považuje za zásadní jednat na diplomatické a politické úrovni a získat podporu co nejvíce zemí k tomu, aby byl vyvinut tlak na Rusko a Čínu sednout si k jednacímu stolu za smysluplných podmínek.
Podle Pavla není možné přijmout, že by okupovaná ukrajinská území byla uznána za ruská, znamenalo by to odmítnutí principů, na kterých je vystavěna společnost. Realisticky je podle něj ale nutné přijmout, že části ukrajinských teritorií budou dočasně okupovány. Taková situace by ovšem neměla bránit v pokračování integrace Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekl prezident.
Diskuse s českým státníkem se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová, předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová a americký senátor James E. Risch.
Frederiksenová poznamenala, že ve spojeneckých zemích je dostatečné množství systémů protivzdušné obrany a že lepší využití najdou na Ukrajině, než v západní části NATO. Aliance i EU je silnější než před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, nicméně je podle ní potřeba zrychlit podporu Ukrajiny.
Dánská premiérka nevidí žádné náznaky, že by Rusko zamýšlelo s válkou skončit. V Evropě podniká kybernetické a hybridní útoky, šíří dezinformace, nechvalně působí v Africe či na Blízkém východě, míní Frederiksenová. „Snaží se destabilizovat vše, v co věříme,“ řekla.
Rusko vede válku na Ukrajině, protože tato země se nachází v jakési šedé zóně a není pod aliančním deštníkem, uvedla Kallasová. Ukrajina se podle ní bude muset stát členem NATO. Šedé zóny jsou podle estonské premiérky zdroji potenciálních konfliktů.
