Z ruských věznic v minulých dnech zmizelo několik vězňů, které soudy poslaly za mříže kvůli kritice ruské vojenské agrese na Ukrajině nebo za práci v organizaci zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Kam je vězeňská správa přemístila, není známo. Na neohlášený převoz lidí upozornily agentury AP, Reuters, ruská služba BBC nebo server Meduza, a to s odvoláním na blízké či právníky odsouzených. V této souvislosti se objevily spekulace o možnosti blížící se výměny vězňů se Západem.
Na neznámé místo v posledních dnech podle nich ruské úřady přesunuly ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova, jenž dostal za kritiku ruského režimu kvůli válce na Ukrajině 2,5 roku vězení; opozičního politika Ilju Jašina odsouzeného k 8,5 roku za mřížemi za to, že podle úřadů šířil lživé zprávy o ruské armádě; nebo umělkyni Alexandru Skočilenkovou, která si odpykává sedmiletý trest za výměnu několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy.
Úřady převezly také Navalného spolupracovnice Xeniju Fadějevovou a Liliju Čanyševovou, které soudy poslaly do vězení na devět, respektive devět a půl roku za extremistickou činnost. Za extremistické ruské úřady označily veškeré organizace spojené s Navalným a následně začaly stíhat za extremismus lidi, kteří se podíleli na jejich chodu. Z vězení zmizel i devatenáctiletý Kevin Lik, jenž má kromě ruského také německé občanství, a ruský soud ho poslal za mříže na čtyři roky, když ho uznal vinným z vlastizrady.
Proč a kam je odvezli, nevědí právníci ani příbuzní vězňů, píše Meduza. Obhájce jednoho z nich serveru řekl, že to nevypadá jako náhoda. Transfer odsouzených, které některá média označují za politické vězně nebo disidenty, podle webu The Moscow Times podnítil spekulace o potenciální výměně vězňů mezi Moskvou a západními vládami. Někteří političtí pozorovatelé naznačují, že možné chystané výměně může nasvědčovat rozsah i načasování přesunu vězňů.
„Zdá se, že jsme na pokraji velmi rozsáhlé výměny s Američany (a nejen jimi),“ domnívá se politoložka z analytického centra Carnegie Taťjana Stanová.
Také agentura AP zmiňuje spekulace o možné chystané výměně vězňů, odkazuje se na diskuse o nich na sociálních sítích. Agentura zároveň poznamenala, že ruské úřady často přepravují vězně bez toho, aby o tom předtím informovaly jejich právníky nebo rodiny. Přesuny někdy trvají týdny. Loni v prosinci takto přesunuli Navalného z věznice v centrální části Ruska na Sibiř, jeho transfer trval asi 20 dní. Letos v únoru tento kritik Kremlu za dosud nevyjasněných okolností ve vězeňské kolonii zemřel.
Reuters píše, že ačkoliv Rusko běžně přesouvá odsouzence do jiných vězeňských zařízení, aniž by o tom informovalo jejich příbuzné a advokáty, počet přemístěných v posledních dnech a podobnost jejich profilů jsou neobvyklé. Agetura přitom upozorňuje na mínění aktivistů, že se může jednat o znamení možné blížící se výměny vězňů.
„Všichni doufáme, že jsou to dobrá znamení,“ řekl obhájce lidských práv Ivan Pavlov, který z Ruska uprchl a podle Reuters žije v Praze. „Doufáme, že je (úřady) pravděpodobně vzaly z jejich věznic, aby je shromáždily na jednom místě v rámci přípravy na výměnu,“ uvedl právník, podle něhož by vězni mohli být převezeni do moskevské věznice Lefortovo. Před samotnou výměnou by je pak musel formálně omilostnit prezident Vladimir Putin.
Náhlý přesun šesti politických vězňů se odehrává nedlouho poté, co ruské soudy poslaly do vězení reportéra amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche a rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, podotkl The Moscow Times. Rusko už dříve nevyloučilo výměnu vězňů včetně Gershkoviche, ale uvádělo, že to není možné před vynesením rozsudku. V ruských věznicích je více amerických občanů.
Běloruský autoritářský vládce a Putinův blízký spojenec Alexandr Lukašenko dnes podle státní agentury Belta rozhodl o omilostnění německého občana Rica Kriegera, nad nímž běloruský soud nedávno vynesl trest smrti za trestné činy související s terorismem. Reuters Lukašenkovo rozhodnutí – podobně jako ruské rozsudky na Gershkovichem a Kurmaševovou – označil za neobvykle rychlé.
Moskva už dříve dala najevo, že by chtěla získat Vadima Krasikova, jenž si v Německu odpykává doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v Berlíně. Ve Spojených státech jsou pak za mřížemi nejméně dva Rusové odsouzení za závažnou kybernetickou kriminalitu, kteří by mohli ve výměně figurovat také, dodal Reuters.
