seznamzpravy.czÚspěchem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) je to, že se za 20 let existence neuzavřelo do sebe, ale dál přitahuje nové, zajímavé a často velmi mladé lidi. Při příležitosti výročí strany to ČTK řekl jeho předseda a ministr vnitra Vít Rakušan. Za neúspěch naopak považuje to, že se hnutí nedokázalo vyvarovat skandálům. Rakušan stojí v čele strany od roku 2019, na příštím volebním sněmu v roce 2025 chce mandát předsedy obhajovat.
Hnutí Nezávislí starostové pro kraj se zaregistrovalo 19. srpna 2004, od roku 2009 pak působí jako celostátní hnutí pod značkou Starostové a nezávislí. K březnu 2024 mělo 2100 členů.
„Za největší úspěch považuji to, že strana, která skutečně vznikla zdola, se postupně, politickou prací, ne nějakou frontální marketingovou komunikací, dostala postupně přes krajskou úroveň až do celostátní politiky a je v ní dnes pevně ukotvená,“ uvedl Rakušan. Úspěchem je podle něj to, že strana organicky roste z hlediska členské základny i volebních úspěchů. „A že se neuzavřela sama do sebe, což se stranám po letech někdy stává, ale dál přitahuje nové, zajímavé a často velmi mladé lidi,“ dodal.
Za neúspěch naopak Rakušan považuje to, že se hnutí nedokázalo vyvarovat skandálům, které podle něj lidem na politice oprávněně vadí. Nejzávažnější kauza STAN je spojená s hospodařením pražského dopravního podniku, ve které policie obvinila bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) a kvůli které v roce 2022 rezignoval tehdejší místopředseda STAN a ministr školství Petr Gazdík. „Důvěra, kterou starostové získávají a budují každodenním kontaktem s lidmi, je kauzami nevratně pošramocená, škodí to nejen konkrétní straně, ale politice jako celku. Jediné, co se s tím dá dělat, je poučit se z těch chyb, snažit se jim předcházet. Věřím, že pro to jsme udělali maximum,“ řekl Rakušan.
STAN je podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petra Jüptnera svou povahou starostovské iniciativy unikátní, a to i v evropském měřítku. Ve volbách těží právě z popularity jednotlivých starostů. „STAN v českém politickém systému průběžně posiloval a má pevnou pozici napříč celým systémem víceúrovňového vládnutí,“ míní politolog. Hnutí podle něj vždy fungovalo jako volné sdružení starostů, hájilo zájmy malých obcí a jeho vedení se dlouhodobě rekrutovalo z jednoho jádra, které politicky patří do pravého středu českého politického spektra, který se podle něj v českých podmínkách dá označit za liberální.
Úspěch hnutí je podle Jüptnera historicky spojený s nutností předkládat vysoké počty podpisů pro kandidaturu v komunálních volbách. „Díky čemuž je efektivnější kandidovat prostřednictvím politických stran a hnutí než prostřednictvím nezávislých sdružení,“ uvedl. Druhým důvodem úspěchu STAN byla podle politologa potřeba zajistit zájmy nejmenších obcí, které nebyly v českém politickém systému v 90. letech akcentovány.
Rakušan řekl, že bude příští rok na volebním sněmu s největší pravděpodobností obhajovat post předsedy. „Ale vím, že nejsem nenahraditelný ani v čele Starostů, a je to podle mě jedině dobře,“ poznamenal. Jeho vizí je, aby bylo hnutí STAN jakožto středové, liberální a proevropské hnutí natolik silné, aby se s ním v české politice muselo vždycky počítat. „Aby tenhle hlas, tenhle politický proud nezanikl. Pro nejbližší sněmovní volby to znamená udělat natolik dobrý výsledek, aby to umožnilo vznik demokratické proevropské vlády, jakou máme dnes,“ míní.
Starostové v posledních sněmovních volbách v roce 2021 kandidovali společně s Piráty, koalice získala 37 mandátů (15,6 procenta hlasů), z toho STAN 33. Obě strany se staly součástí vládní koalice spolu s ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
V letošních volbách do Evropského parlamentu získalo hnutí STAN 8,7 procenta a zdvojnásobilo počet svých europoslanců na dva. Rakušan to nepovažoval za úspěch, očekával dvojciferný výsledek. Podle posledního průzkumu agentury Median by letos v červnu dosáhli Starostové na zisk devíti procent, sněmovní volby by vyhrálo ANO s 30,5 procenta hlasů.
Na podzim půjde s podporou STAN do senátních voleb 16 lidí, zástupci STAN v různých koalicích kandidují také v krajských volbách. Někteří bývalí členové STAN ale usilují o zvolení za jiné subjekty, v Ústeckém kraji například bývalý člen hnutí Filip Ušák kandiduje za uskupení Hlas regionů. Podle STAN jsou za odchody jednotlivců nenaplněné osobní politické ambice.
