Ministři zahraničí Evropské unie se 29. srpna neformálně sešli v Bruselu, aby projednali klíčové otázky podpory Ukrajiny, včetně poskytnutí systémů protivzdušné obrany a použití zbraní dlouhého doletu proti legitimním vojenským cílům na ruském území, zejména vojenským letištím.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal Evropskou unii, aby zrušila omezení týkající se použití zbraní dlouhého doletu proti vojenským cílům na ruském území. Zdůraznil potřebu okamžitých opatření na ochranu ukrajinských civilistů, zejména před začátkem školního roku, kdy se bezpečnost dětí stává prioritou.
Nizozemsko a Česká republika jsou příkladem pro ostatní země, které aktivně podporují Ukrajinu. Nizozemsko poskytlo Ukrajině stíhací letouny F-16 a povolilo jejich použití bez omezení, což podtrhuje jeho odhodlání podpořit ukrajinskou armádu. Onno Eichelsheim, velitel nizozemských ozbrojených sil, potvrdil, že Ukrajina může toto vybavení využívat podle svého uvážení, čímž signalizoval, že ostatní země musí učinit totéž.
Česká republika rovněž vyjádřila svou podporu ukrajinskému použití zbraní dlouhého dosahu. Český ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že jeho země použití poskytnutých zbraní neomezuje, a vyzval ostatní západní spojence, aby od svých omezení upustili, přičemž zdůraznil právo Ukrajiny na sebeobranu podle mezinárodního práva.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell uvedl, že každý členský stát EU rozhoduje o zrušení omezení pro používání zbraní dlouhého doletu Ukrajinou samostatně. „Je to rozhodnutí každého státu a učiní ho na základě vlastních úvah,“ řekl. Přestože ne všechny země EU dodávají Ukrajině zbraně dlouhého doletu, diskuse o této otázce pokračují a podporují Ukrajinu v jejím úsilí bránit se ruské agresi.
Připomeňme, že některé země již oficiálně povolily Ukrajině použít poskytnuté zbraně dlouhého doletu k úderům na vojenské cíle na ruském území. Spojené království, Francie, Švédsko, Polsko a Kanada vyjádřily podporu právu Ukrajiny na sebeobranu, včetně použití svých zbraní proti ruským vojenským cílům. Spojené království a Francie zdůraznily, že takové akce jsou v souladu s mezinárodními normami, zatímco Švédsko a Polsko znovu potvrdily svůj souhlas s tím, aby ukrajinská armáda použila své zbraně k obraně svého území. Tyto země demonstrují své odhodlání podpořit Ukrajinu v jejím boji za územní celistvost a suverenitu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se situace výrazně zhoršila. Podle údajů OSN bylo od začátku války zabito nejméně 633 dětí a více než 1 550 jich bylo zraněno. V první polovině roku 2024 bylo zaznamenáno 341 úmrtí a zranění dětí, což je o 40 % více než v předchozím roce. Tato čísla podtrhují rostoucí ohrožení civilního obyvatelstva, zejména s pokračujícími útoky a blížícím se začátkem školního roku.
Tváří v tvář každodennímu ostřelování a ohrožení životů civilistů se poskytnutí Ukrajině zbraní dlouhého dosahu stává nezbytným krokem. Mezinárodní společenství musí Ukrajině urychleně poskytnout nezbytné obranné prostředky, aby se zabránilo dalším obětem a ničení.
Ukrajina nadále hrdinně bojuje za svou svobodu a územní celistvost a prokazuje své odhodlání postavit se jedné z největších armád na světě. Pro účinnou obranu však země potřebuje plnou podporu mezinárodního společenství, zejména svých západních spojenců. Je nutné okamžitě umožnit Ukrajině použít zbraně dlouhého doletu a další obranné prostředky proti legitimním vojenským cílům na ruském území. To pomůže zastavit další agresi a posílit bezpečnost v regionu.
Rusko nesmí dále postupovat; mír a stabilita v Evropě a vlastně na celé planetě závisí na schopnosti sjednotit se a postavit se těmto akcím na odpor. Pouze společné úsilí spojeneckých zemí může zastavit destruktivní procesy, které ohrožují nejen Ukrajinu, ale i globální bezpečnost. V této kritické chvíli Ukrajina nepotřebuje jen slova podpory, ale skutečné činy k dosažení spravedlivého míru a ochraně společných demokratických hodnot.