V době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin chystá na oficiální návštěvu Mongolska, která se uskuteční 3. září, stojí mezinárodní společenství před závažnou výzvou: může demokratický stát skutečně dodržovat zásady mezinárodního práva a zároveň spolupracovat s autokratickými režimy? Mongolsko, které v roce 2002 ratifikovalo Římský statut a v roce 2023 zvolilo svého zástupce do Mezinárodního trestního soudu (ICC), je nyní v centru pozornosti, protože se připravuje na přijetí vůdce, na kterého ICC vydal zatykač.
Tato návštěva je více než jen diplomatickým angažmá; jedná se o promyšlený Putinův krok, jehož cílem je podkopat autoritu ICC. Tím, že Putin vkročí do země, která se zavázala dodržovat mezinárodní právo, a poté ji bez odporu opustí, může vytvořit nebezpečný precedens. Pokud Mongolsko, země vázaná Římským statutem, nebude na základě zatykače ICC jednat, mohlo by to povzbudit další signatářské státy, aby ignorovaly své právní závazky, a oslabit tak samotné základy mezinárodní spravedlnosti.
Pozice Mongolska je nejistá. Jako demokratická země s historií vládních změn a lidových povstání je příkladem demokratické odolnosti v regionu ovládaném mocnými autoritářskými sousedy. Jeho rostoucí sbližování s Ruskem a Čínou však vyvolává otázky ohledně jeho oddanosti demokratickým hodnotám. Přijetím Putina Mongolsko riskuje, že bude signalizovat, že je možné být „podmíněně demokratickým“ státem – takovým, který na domácí scéně funguje v demokratickém rámci, ale když se mu to politicky hodí, nedodržuje mezinárodní právo.
Důsledky této návštěvy přesahují hranice Mongolska. Mezinárodní trestní soud potvrdil, že Mongolsko má právní povinnost Putina zatknout. Pokud tak Mongolsko neučiní, vyšle světu signál, že o pravomoci ICC lze vyjednávat, což může vést k rozpadu mezinárodního právního řádu. To by nejen podkopalo činnost ICC, ale mohlo by to také povzbudit další autoritářské vůdce k beztrestnému porušování mezinárodního práva.
Strategie Kremlu je jasná: ukázat, že stát si může zachovat zdání demokracie a zároveň uzavírat spojenectví s diktaturami, a tím oslabit celosvětový závazek dodržovat demokratické zásady a mezinárodní právo. Putinova návštěva Mongolska je záměrnou provokací, která vyzývá svět k reakci.
Mongolsko v tuto chvíli čelí kritické zkoušce svých demokratických hodnot a závazku k právnímu státu. Mezinárodní společenství bude tuto návštěvu bedlivě sledovat, neboť její výsledek může být precedentem, který ovlivní budoucnost mezinárodní spravedlnosti a globální rovnováhu mezi demokracií a autoritářstvím.
