Plán vítězství, který ukrajinský prezident vypracoval, bude projednán na druhém celosvětovém mírovém summitu, který je naplánován na listopad tohoto roku.
Vrcholem nynějšího setkání bude přítomnost ruské strany na něm, uvedl ukrajinský prezident. Zelenskyj informoval, že Ukrajina pozvala zástupce Ruska, aby přijeli na jednání.
Je otázkou, zda Putin pozvání přijme, přijede osobně nebo vyšle své přisluhovače.
Kreml zatím na pozvání neodpověděl, ale přítomnost Rusů na jednání je docela dobře možná.
Zejména političtí experti hovoří o šanci vidět zástupce agresorské země na okraji mírového summitu s tím, že i kdyby pozvání přijali, rétorika Rusů o ukončení války se pravděpodobně nezmění.
„Všichni si uvědomují, že i když Rusové přijedou, neřeknou nic nového. Budou říkat věci, které jsou pro Západ naprosto nepřijatelné. To je to, co Putin řekl v době před prvním mírovým summitem. No, tak Ukrajina ukáže Západu, v čem je problém, dejme více zbraní, aby to Ukrajina dříve vyřešila,“ řekl ukrajinský politický expert Taras Zagorodnyj.
Důležité je, že Ukrajina má „plán vítězství“, jak ukončit válku. Nejprve jej chce prezident Zelenskyj ukázat svému americkému protějšku Joe Bidenovi, s nímž se má osobní setkání uskutečnit již tento měsíc.
„Nejsem si jistý, zda mohu sdělit všechny podrobnosti, dal jsem slovo prezidentu Bidenovi. Ale opravdu, plán je strategický a je uprostřed mezi světovými summity. Tento plán se týká Ukrajiny, naší armády. Není v něm mnoho položek, ale myslím, že je to dobře. Každý z nich bude záviset na Bidenově rozhodnutí, ne na Putinově. Nemohu dát 100 procent, že to zastaví Putina, ale rozhodně to Ukrajinu ještě více posílí,“ ujistil ukrajinský prezident ve svém projevu na XX. zasedání Jaltské evropské strategie (YES).
Po přečtení dokumentu amerického prezidenta bude mírový plán („Formule míru“) ukázán kandidátům na prezidenta USA Kamalei Harrisové a Donaldu Trumpovi. podle ukrajinského prezidenta jej plánují ukázat kandidátům na prezidenta USA a kongresmanům.
„Nemohu dát stoprocentní záruky, že to Putina zastaví, ale rozhodně to Ukrajinu posílí. A to, myslím, přiměje Putina přemýšlet o tom, jak tuto válku ukončit,“ ujistil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Všichni si pamatují Trumpova opakovaná prohlášení o jeho připravenosti ukončit válku na Ukrajině „během jednoho dne“. Jeho štáb má dokonce vlastní plán: vytvořit nárazníkovou zónu z Ruskem okupovaných ukrajinských území a opustit kurz Ukrajiny k NATO.
To vyjádřil zejména republikánský kandidát na viceprezidenta J. D. Vance.
„Myslím, že to bude vypadat takto: Trump si sedne a řekne Rusům, Ukrajincům a Evropanům: ‚Musíte vymyslet, jak vypadá mírové urovnání‘. Pravděpodobně to bude vypadat nějak tak, jak vypadá současná hraniční linie mezi Ruskem a Ukrajinou. Stane se z ní něco jako demilitarizovaná zóna. Bude silně opevněná, aby tam Rusové znovu nevtrhli. Rusko dostane od Ukrajiny záruku neutrality, že nevstoupí do NATO ani do žádných spojeneckých institucí,“ řekl republikánský kandidát na viceprezidenta USA.
Zároveň je třeba poznamenat, že Dee Vance není zkušený diplomat a v podobných jemnostech se příliš neorientuje.
Mimochodem, Putin má také svůj vlastní „mírový“ plán. Na setkání s představiteli ruského ministerstva zahraničí tak kremelský diktátor prohlásil, že Rusko zastaví palbu a bude vyjednávat, pokud se Ukrajina vzdá Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti v jejich současných administrativních hranicích, stáhne odtud své vojáky a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
Jakmile Kyjev na tyto požadavky přistoupí, Moskva podle Putina zaručí „bezpečné stažení ukrajinských jednotek a formací“.
Putin se zároveň znovu zmínil o „principiálním postoji Kremlu“, který předpokládá jakýsi „neutrální, nezařazený a bezjaderný status Ukrajiny“ a její „demilitarizaci a denacifikaci“. Kromě toho Západu nařídil, aby zrušil veškeré sankce vůči Rusku.
Západní představitelé požadavky Kremlu kategoricky odmítli.
Například německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Putinovy podmínky jsou spíše ultimáta, která nemají žádný základ.
„Putin se plně soustředí na válku a přezbrojení své armády, což by nikdo neměl ignorovat,“ upozornil Scholz.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Putinovy požadavky hraničí s absurditou, protože „to není Ukrajina, kdo by měl stáhnout vojska z ukrajinského území, ale Rusko“. „Nejedná se o mírový plán, „ale o návrh zahrnující ještě větší okupaci,“ poznamenal Stoltenberg.
Nejkategoričtější však byla reakce ukrajinského prezidenta, který označil požadavky obsažené v Putinově „mírovém“ plánu za nepřijatelné. Zelenskij zároveň kremelského diktátora přirovnal k vůdci nacistického Německa ve 30. letech 20. století, který na pokraji druhé světové války požadoval, aby mu byly vydány Sudety v Československu.
I to bylo tehdy prezentováno jako vyčerpávající diktátorův požadavek. Celý svět si pamatuje, jak to dopadlo.
Mírová formule ukrajinského prezidenta je přitom šancí na ukončení války v letošním roce. Zelenskij zdůraznil, že takové plány lze realizovat pouze společně s partnery.
„Věřím, že pokud budeme jednotní a půjdeme například ve formátu mírového summitu, můžeme ukončit horkou fázi války. Můžeme se o to pokusit do konce tohoto roku,“ řekl Zelenskyj.
Řekl, že plán v tomto směru bude připraven, a pokud povede k ukončení horké fáze války, bude „velmi správný a velmi silný“.
Autor: Franz Hoffman
