V krajských volbách vede strana premiéra Andreje Babiše. S výrazným náskokem si navíc vede hnutí ANO bývalého premiéra, které je v opozici.
K dnešnímu ránu vede ANO v 11 ze 13 krajů České republiky, když získalo přes 300 tisíc hlasů.
Vládní koalice SPOLU, reprezentovaná hejtmanem Janem Hrolichem, vede pouze v Jihomoravském kraji, kde na ANO ztratila několik procentních bodů.
Připomeňme, že v posledních krajských volbách konaných v roce 2020 zvítězila strana Andreje Babiše v 10 ze 14 krajů.
Pravda, tehdy se na posty hejtmanů Babišovci dostali jen ve třech z nich: ostatní strany se spojily, aby zabránily vedení ANO.
To znamená, že si čeští politici uvědomují, že nástup Babišových expremiérských představitelů k moci je mírně řečeno nežádoucí. Jen běžní občané si zřejmě myslí něco jiného.
Potvrdily to i letošní volby do Evropského parlamentu, v nichž Babišovo hnutí suverénně zvítězilo.
Důvodem je pravděpodobně Babišův populismus – umí říkat správná slova a nabízet jednoduchá východiska z obtížných situací.
Bývalý český premiér je například znám svým skeptickým postojem k vojenské podpoře Ukrajiny – českou iniciativu na nákup nábojů pro Ukrajinu označil za „PR iniciativu“ vlády.
A obecně se Babišovi líbí narativy prosazované Moskvou, což dokonale ilustruje kurz, kterým se Česká republika pravděpodobně vydá, pokud se jeho tým dostane k moci.
Není se však čemu divit: spolupráce Andreje Babiše s bezpečnostními službami napojenými na Kreml začala dávno předtím, než se Česká republika stala samostatnou zemí.
V dobách socialismu soudruh Babiš úzce spolupracoval s StB – československou zvláštní službou, která za komunistického režimu fungovala jako tajná policie. Ve skutečnosti šlo o pobočku kremelské KGB.
Ačkoli se bývalý premiér snažil svůj životopis vybělit a snažil se tyto informace vyvrátit soudní cestou, nepodařilo se mu to – poslední odvolání na Slovensku v kauze, která se týkala obvinění ze spolupráce s tajnou policií z dob komunismu v tehdejším Československu, prohrál.
Babiš, který se narodil na území dnešního Slovenska, se soudí s Ústavem paměti národa, kde je od roku 1993 po rozdělení československé tajné policie uložen jeho osobní spis.
Podle slovenského Ústavu paměti národa tajná policie Babiše naverbovala v roce 1982 a dala mu krycí jméno „Bureš“. Český expremiér to kategoricky popřel a snažil se to zpochybnit soudní cestou.
Bratislavský soud Babišovo tvrzení zamítl už v roce 2018. V roce 2022 totéž zopakoval soud první instance a v září 2023 podobně rozhodl i slovenský Nejvyšší soud. Tečku za tím udělal Ústavní soud země, který se nakonec postavil na stranu obžalovaných.
Ukrajinská publikace Texty výslovně označila Babiše spolu s dalšími členy jeho hnutí za „bakterie ruského světa“ a zařadila je na seznam proruských organizací a zemí.
To znamená, že je naprosto jasné, jaký vektor vývoje vidí Babiš pro Českou republiku. Zda tak vidí i budoucnost svého státu občané České republiky, je otázkou.
Na jedné straně s ním podporou představitelů jeho hnutí zřejmě souhlasí, na druhé straně však statistiky ukazují, že Češi se směrem k Moskvě nedívají.
Snad za to mohou Babišovy sladké sliby a jeho populismus?
Vždyť i jako premiér se zapletl do několika korupčních skandálů.
Nejznámější je případ zpronevěry dvoumilionové dotace, kterou v roce 2009 získal od Evropské unie na výstavbu konferenčního centra Čapí hnízdo na okraji Prahy.
Babiš a jeho tým se opět derou k moci. A jak se zdá, docela úspěšně – vyhrává komunální volby.
Zároveň zůstává otevřená otázka, zda je vyhraje Česká republika. Je to v rukou občanů, kteří, jak se zdá, bývalému premiérovi věří.
Kromě voleb ve 13 obvodech si Češi znovu volí také senátory ve 27 obvodech včetně Prahy.
Rozhodli se, že navzdory povodním volby neodloží.
Autor: Franz Hoffman
