Slovenská vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s poklesem schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letos původně plánovaných téměř šesti procent HDP. Předlohu posoudí parlament, kde se kabinet premiéra Roberta Fica opírá o většinu čtyř hlasů. Opozice, zaměstnavatelé i odbory návrh rozpočtu kritizovali, a to kvůli konsolidačnímu balíčku, který zahrnuje zejména zvýšení daní. Podle ministra financí Ladislava Kamenického ještě není dořešena otázka platů zdravotníků ani státní pomoc domácnostem kvůli hrozícímu zdražení energií.
Předloha samotného státního rozpočtu, který je součástí hospodaření celého veřejného sektoru, předpokládá v příštím roce pokles schodku na 6,37 miliardy eur (161 miliard Kč) z letos plánovaných zhruba 7,6 miliardy eur (192 miliard Kč).
Rozpočtové příjmy Slovenska by měly stoupnout meziročně asi o 20 procent, výdaje pak o více než deset procent. Více peněz má dostat například ministerstvo školství, a to i v souvislosti s přechodem kompetencí v oblasti provozu mateřských škol z měst a vesnic na stát.
„Tento rozpočet je umění možného. Nikdo nebude zcela spokojen. Přístup byl, aby byla solidarita silnějších s chudšími a větších s menšími. Nemáme peníze navíc na žádné velké výstřelky, byť mnoho ministrů mělo různé požadavky,“ řekl Kamenický. Dořešit je podle něj potřeba ještě platy zdravotníků a pomoc v souvislosti s cenami energií. Například lékaři kvůli vládním škrtům v růstu svých platů a platů ostatního zdravotnického personálu už sbírali výpovědi z přesčasové práce.
Ficův kabinet také původně plánoval ukončit plošné dotace cen energií pro rodiny, které zahájila už bývalá vláda po růstu světových cen například zemního plynu. Bez pokračování tohoto opatření plyn domácnostem na Slovensku v příštím roce podle dostupných informací výrazněji zdraží. Kamenický se postavil proti tomu, aby případné změny zvýšily plánovaný deficit.
Ve státním rozpočtu jsou už zahrnuta opatření z nedávného konsolidačního balíčku, který počítá zejména se zvýšením základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), dále sazby daně z příjmů pro právnické osoby s vyššími příjmy a se zavedením daně z finančních transakcí. Právě kvůli tomuto konsolidačnímu balíčku předlohu rozpočtu kritizovala nejen opozice, ale i zástupci zaměstnavatelů a odbory. Například opoziční strana Svoboda a Solidarita tvrdila, že všichni občané prostřednictvím vyšších daní zaplatí za to, že stát u sebe nešetří. Analytici uvedli, že konsolidační opatření vlády se zaměřila hlavně na zvýšení příjmů státu.
Součástí vládou schváleného materiálu je také rozpočtový výhled na roky 2026 a 2027, ve kterém vláda počítá s dalším postupným snižováním schodku veřejných financí, a to na tři procenta HDP. Nezávislá rozpočtová rada už upozornila, že by to znamenalo potřebu prosadit konsolidační opatření také ve volebním roce, což podle ní není jisté.
Slovensko je jednou ze sedmi zemí Evropské unie, se kterými EU letos v létě zahájila řízení kvůli překročení stanovených rozpočtových deficitů. Bratislava neplní pravidlo, že veřejný schodek nemá překročit hranici tří procenta HDP. Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo, když v roce 2020 propukla epidemie nemoci covid-19.
Návrh státního rozpočtu Slovenska na příští rok vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,2 procenta, s výraznějším zrychlením inflace a s poklesem tempa růstu reálných mezd.
