Vládní koalice našla základ shody na penzi náročných profesí. O důchodu pro pracovníky takzvané třetí kategorie bude dál jednat pracovní skupina. Řešením by mohlo být spoření na stáří s příspěvkem zaměstnavatelů. Na tiskové konferenci klubu hnutí STAN ve Sněmovně to řekl jeho poslanec Viktor Vojtko. Původní návrh počítal s dřívější penzí pro pracovníky z takzvané čtvrté kategorie a zčásti třetí kategorie, týkal se asi 120.000 lidí. Poslanci ODS a TOP 09 navrhli omezení jen na čtvrtou kategorii pracovníků, tedy na 12.000 osob. Vládní zákonodárci shodu neměli.
„Můžu tady říci, že jsme dospěli k nějakému základu koaliční shody. Vytvořila se pracovní skupina, která bude tuto kategorii tři ještě nadále řešit. Budeme usilovat o to, abychom dokázali najít řešení především v tom spořicím pilíři, které této skupině umožní za příspěvku zaměstnavatelů právě odcházet třeba do předdůchodu, případně kompenzovat jejich finanční prostředky a příjmy během předčasného důchodu tak, aby i pro tuto skupinu byla jasná cesta, jak mohou při náročné pozici do důchodu odejít dříve bez buďto penalizací, nebo díky samotným úsporám,“ řekl Vojtko.
Závěrečné projednávání důchodové reformy má ve Sněmovně začít ve středu. Navržený zákon počítá s tím, že by nárok na dřívější důchod mohli mít pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie i části třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Poslanecký návrh TOP 09 a ODS ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, tedy asi desetině původního počtu. Reaguje tak na pomalejší navyšování důchodového věku o měsíc místo původních až dvou měsíců ročně.
Část koaličních poslanců měla problém omezenou verzi podpořit. STAN už dřív navrhoval, aby se důchod lidí ve třetí kategorii rizik řešil spořením. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden novinářům řekl, že koalice musí shodu najít. „Je potřeba, aby se řeklo, máme 104 hlasů (poslanců koalice), nemáme 104 hlasů – a pro co těch 104 hlasů případně máme,“ uvedl ministr.
Reformu odmítají opoziční hnutí ANO a SPD. Piráti uvedli, že pokud by prošel poslanecký návrh s omezením dřívějších penzí za práci v riziku, nepodpořili by celou reformu.
Sněmovní sociální výbor minulý pátek nedoporučil dolní komoře omezení původní verze dřívějších penzí schválit. Vyslovilo se tak 12 z 18 přítomných členek a členů z opozice i koalice, šest se zdrželo. Ministerstvo práce mělo neutrální postoj.
Piráti nepodpoří zúžení seznamu profesí pro dřívější odchod do penze
Čtyři pirátští poslanci nepodpoří při debatě o změně důchodů v dolní parlamentní komoře zúžení seznamu náročných profesí, kterým by měla být přiznána dřívější penze. Končící předseda Pirátů Ivan Bartoš dnes před zahájením schůze připomněl, že výbor pro sociální politiku se k pozměňovacímu návrhu TOP 09 a ODS vyjádřil negativně.
„Věřím, že ani ve Sněmovně neprojde,“ řekl Bartoš novinářům s odkazem na řadu náročných profesí, které si vybírají daň na zdraví do míry neodpovídající prodlužování odchodů do důchodu.
Bartoš také zmínil, že vládní koalice seznam opakovaně projednávala a pozměňovací návrh, který by vyřadil z možnosti dřívějšího odchodu do penze sto tisíc lidí, v dohodě nefiguroval. Změnu projednávala koalice ještě za účasti Pirátů, kteří z vlády odešli před měsícem.
Zbytek koalice zatím na vyřazení části náročných profesí shodu stále nemá. TOP 09 trvá na možnosti jít dřív do důchodu jen pro fyzicky nejnáročnější profese z takzvané čtvrté kategorie. Předseda sněmovního sociálního výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) řekl, že on naopak pro takové zúžení počtu lidí ruku nezvedne. Podle dodatečného návrhu poslanců TOP 09 a ODS by dřív do penze mohlo jít asi 12.000 lidí s rizikovou prací místo původních 120.000. Pokud se koalice podle šéfa poslanců ODS Marka Bendy na změně nedohodne, jsou její poslanci zavázáni hlasovat pro původní verzi.
Závěrečné projednávání reformy začne ve Sněmovně ve středu. Předloha počítá s tím, že by nárok na dřívější důchod mohli mít pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie i části třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Poslanecký návrh TOP 09 a ODS ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie. Reaguje tak na pomalejší navyšování důchodového věku o měsíc místo původních až dvou měsíců ročně. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden novinářům řekl, že koalice musí shodu najít. „Já samozřejmě slyším poslední dva týdny postoje jednotlivých poslanců, ale je potřeba, aby se řeklo, máme 104 hlasů (poslanců koalice), nemáme 104 hlasů – a pro co těch 104 hlasů případně máme,“ uvedl ministr.
SPD odmítá návrh změn v důchodovém systému, ve Sněmovně ho nepodpoří
Opoziční hnutí SPD zásadně odmítá návrh změn v důchodovém systému navržený vládou, za nepřijatelné má mimo jiné zvyšovat věk odchodu do penze nebo snižovat do budoucna její výši. Před schůzí Sněmovny to novinářům řekl předseda SPD Tomio Okamura. K závěrečnému schvalování penzijní reformy nechal svolat vládní tábor mimořádnou schůzi, která začne ve středu a bude pokračovat v pátek.
Předloha počítá s některými úpravami, na nichž je v koalici shoda, například postupné prodlužování věku pro odchod do důchodu na 67 let místo nynějších 65 let a snižování výpočtu nových penzí. Koaliční strany se doposud neshodly na pozměňovacím návrhu ODS a TOP 09, jenž by v porovnání s vládním návrhem výrazně omezil okruh pracovníků s nárokem na dřívější penzi kvůli práci v rizikovém prostředí.
SPD podle Okamury předložilo řadu vlastních návrhů, některé z nich byly částečně přijaty, nicméně jako celek je podle něj vládní návrh neakceptovatelný. Poslanci hnutí předložili devět pozměňovacích návrhů. Opoziční subjekt například chce, aby se lidem s odpracovanými 45 lety nekrátil předčasný důchod, navrhuje zákonné zastropování věku pro nárok na odchod do důchodu na 65 let nebo nezapočítávat do takzvaného minimálního důchodu výchovné.
Hnutí je podle jeho šéfa připraveno jednat o skutečné důchodové reformě, která bude mít dlouhodobý charakter. Za potenciální nové zdroje příjmů pro důchodový účet označil například vyřešení „šedého trhu práce“ a pomoc lidem v exekucích nebo zastavení vyvádění nezdaněných dividend do zahraničí nadnárodními korporacemi.