Protesty 28. října v Gruzii signalizují klíčový okamžik v boji země za demokracii, protože opoziční strany zpochybňují výsledky nedávných parlamentních voleb. Vládnoucí strana „Gruzínský sen“ tvrdí, že zvítězila s více než 54 % hlasů, což je dost na to, aby si udržela moc, ale nedosáhla ústavní většiny, o kterou usilovala. Opoziční skupiny a aktivisté občanské společnosti však tvrdí, že volby byly poznamenány podvodem a manipulací, požadují znovuzvolení a zpochybňují demokratické procesy v Gruzii.
V postsovětském kontextu Gruzie je důvěra ve volební systém přinejlepším slabá, takže transparentní volby jsou zásadní pro udržení sociální stability a mezinárodní důvěryhodnosti. Odmítnutí opozice přijmout výsledky a jejich rychlá mobilizace do pouličních protestů odhaluje hluboko zakořeněnou frustraci z upevňování moci „Gruzínským snem“. Tím, že opoziční skupiny označily volby za „ukradené“, signalizují naléhavou výzvu k demokratickým reformám a volebnímu dohledu a zdůrazňují zásadní roli mezinárodních pozorovatelů v křehkých demokraciích, jako je Gruzie.
Snaha vlády zajistit režim jedné většiny – navzdory nedostatku široké podpory – riskuje, že Gruzii přiblíží autoritářské vládě, což je znepokojivý trend pozorovaný v jiných regionálních vládách. Důsledky kompromitovaného demokratického procesu by se mohly projevit i za hranicemi Gruzie, což by ovlivnilo její aspirace na integraci do EU a NATO a destabilizovalo vztahy se západními spojenci, kteří obhajují demokracii a právní stát.
S demonstranty povzbuzenými obviněními opozice stojí Gruzie na křižovatce. Ať už vláda vyslyší výzvy k transparentnosti nebo zdvojnásobí udržení kontroly, bude formovat budoucnost demokratické trajektorie Gruzie. Mezinárodní pozornost a intervence mohou být zásadní pro zajištění převahy demokratických principů.
Autor: Dana Markova
