V situaci, pokud by se vládě nepodařilo změnou zákona snížit potřebnou částku ze státního rozpočtu na podporované zdroje energie (POZE), bude muset tyto peníze v příštím roce doplatit. Při dnešních sněmovních interpelacích to řekl premiér Petr Fiala (ODS) v odpovědi na dotaz poslankyně SPD Lucie Šafránkové. Poslankyně se ho ptala hlavně na nesrovnalosti, na které začátkem října poukázala Národní rozpočtová rada.
Návrh rozpočtu počítá s částkou 8,5 miliardy korun a podle rozpočtové rady vláda zřejmě počítá se změnou zákonů pro výpočet podpory. Vláda už změny představila. Šafránková označila rozpočet mimo jiné za nereálný a za zcela netransparentní. Premiér Fiala rozpočet hájil a poukazoval mimo jiné na to, že sporné položky představují půl procenta až jedno procento rozpočtu.
„To co tam zůstává otevřené, a to já netajím, jsou platby za POZE, které tam vlastně v tom rozpočtu předpokládají určitou legislativní úpravu, kterou chceme v nejbližší době provést,“ řekl premiér. „Ale já tady otevřeně říkám – pokud se to nepodaří, tak to budeme muset dofinancovat v průběhu roku. To jsem nikdy netajil, netajil to ani ministr financí, tak to prostě je,“ dodal. Podotkl, že platby za podporované zdroje energie se pro fyzické osoby ani pro firmy v příštím roce zvyšovat nebudou.
Změna pravidel pro snížení částky z rozpočtu na podporované zdroje je součástí poslaneckých pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona, kterou v minulém týdne Sněmovna propustila do třetího čtení. Tam se o nich rozhodne. Vláda chce kromě jiného přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace.
Stát v loňském roce poskytl na provoz podporovaných zdrojů energie dotace ve výši 25,3 miliardy korun, vyplývá z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE). Jednalo se o nejnižší částku od roku 2010, proti předloňsku to bylo téměř o 14 miliard korun méně.
Fiala hájil ve Sněmovně setrvání Lipavského v čele české diplomacie
Premiér Petr Fiala (ODS) hájil dnes ve Sněmovně setrvání Jana Lipavského (nestraník, dříve Piráti) v čele české diplomacie i po odchodu pirátské strany z vlády. Poukazoval na potřebu kontinuity a také na to, že zahraniční politiku podle něho oceňují i lidé, kteří jsou ke kabinetu jinak kritičtí.
Na „kvalifikační předpoklady“ Lipavského se ministerského předsedy ptal poslanec ANO Hubert Lang. Tázal se, zda jde o absolutní servilitu a podřízenost, nebo o absenci vlastního názoru. Chtěl vědět, jestli koalice neměla vhodnějšího, politického nominanta.
„Mít nestraníka ve vládě není nic neobvyklého, nic mimořádného, nic co by se vymykalo tradici českého politického systému,“ opáčil Fiala. Připomenul Langovi, že předseda ANO Andrej Babiš, když působil ve vládách, často opomíjel poslance zvolené za ANO a „vybíral si nějaké nestraníky, které dosazoval do vlády“.
Ministři zahraničí slouží podle premiéra většinou dlouho i kvůli osobním vazbám a neformální známostem. „Neměli by se střídat často,“ zdůraznil Fiala. Lipavský se podle něho podílí na tom, že vládní zahraniční politiku oceňují i lidé, kteří jsou jinak k vládě kritičtí. „Je tu celá řada prokazatelných úspěchů, které potvrzují kompetenci pana ministra Lipavského,“ uvedl.
Lang pak v doplňujícím dotazu zmínil, že Lipavský prý adoruje Fialu jako světového lídra a udělá pro něj vše, aby si zachoval svou pozici. „Já si myslím, že i to, že by byl někdo hypoteticky loajální k předsedovi vlády a sdílel jeho vizi zahraniční politiky, že je to výhoda, že to tak má být, že to tak chceme. Vláda je odpovědná za zahraniční politiku,“ řekl k tomu Fiala.
Poslanec ANO ve svém dotazu soustavně zdůrazňoval Lipavského bakalářský titul. Fiala mu připomenul, že politici se ve Sněmovně tituly neoslovují. „Také po vás nechci, abyste mě oslovoval ‚pane profesore‘,“ uvedl.
Ministerský předseda čelil i dotazu na čerstvě podepsanou česko-vatikánskou smlouvu. Poslanec SPD Jan Síla se zajímal zejména o článek, který se týká zpovědního tajemství v souvislosti s debatou o tom, zda by duchovní neměli mít povinnost hlásit podezření o sexuálních deliktech na nezletilých. Podle Fialy je zpovědní tajemství atraktivní otázka, která se řeší všude ve světě možná staletí. „V našem případě je ochrana zpovědního tajemství v souladu s trestním zákonem a občanským soudním řádem a nejdeme nad rámec této právní úpravy v této smlouvě,“ zdůraznil.
Sněmovna podpořila celkovou revizi systému sociálních podpor
Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole celkovou revizi systému sociálních podpor. Vládní návrh zákona předpokládá, že místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků by úřady práce vyplácely od července novou dávku státní sociální pomoci. Všichni žadatelé by museli dokládat svůj příjem i majetek, podávali by jednu žádost. Poslanci oceňovali záměr, že lidé, kteří jsou schopní pracovat, by pracovat měli. Zaznívaly ale také výhrady s poukazem na nevypořádané připomínky a náměty možných úprav návrhu. Předlohu teď posoudí sociální výbor.
„Návrh zákona je velice přelomovým momentem,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nový systém podpory by podle něj měl být více motivační, jednodušší, efektivnější a adresnější. „Chceme pomáhat tam, kde je to potřeba,“ uvedl ministr. Podle propočtů ministerstva se dopady na rozpočet pohybují od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. „Změna není motivovaná nějakou úsporou,“ zdůraznil Jurečka.
„Kdo má zdravé ruce, zdravé nohy, určitě by měl pracovat,“ řekl stínový ministr ANO Aleš Juchelka. Za problematické ale pokládá sjednocení dávek v hmotné nouzi s dávkami státní sociální podpory. „Míchají se chudinské dávky s dávkami prorodinnými,“ uvedl. Podle Lucie Šafránkové z SPD je důležité zasáhnout vůči lidem, kteří dávkový systém zneužívají. V návrhu podle ní chybí důsledné kontroly, výhrady má k majetkovému testu. Přídavky na děti by měly zůstat podle Šafránkové samostatnou podporou.
Poslanci z řad opozice poukazovali vedle připomínek resortů, odborů nebo samospráv například také na dopadovou studii, která podle nich doporučila úpravy například v normativech na bydlení, ve vymezení zranitelné domácnosti, v případech oddlužení a ošetření prolomení bankovního tajemství. Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová uvedla, že Piráti ještě jako vládní strana vznesli šest desítek připomínek, některé přetrvávají a mělo by se o nich dál jednat.
Nová dávka se má skládat ze čtyř částí – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít každý dospělý v rodině. Úspory by mohly být do 200.000 až 400.000 korun podle počtu členů domácnosti.
Část na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu. Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobek minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus.
