Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková bude usilovat o obnovení ratifikačního procesu takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Věří tomu, že by vláda i Senát mohly dokument projednat a také podpořit v prvním pololetí příštího roku. Šimáčková Laurenčíková to řekla na setkání s novináři při příležitosti dnešního Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách. Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. Vláda s pokračováním ratifikačního procesu souhlasila loni v červnu, Senát však letos v lednu ratifikaci neschválil a zastavil.
„ČR stále ještě neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Úmluva přitom řeší problémy včetně financování a dostupnosti služeb. Česko patří k posledním pěti zemím EU, které úmluvu neratifikovaly, ačkoliv ji vláda schválila loni v létě,“ uvedla zmocněnkyně. Dodala, že v Senátu dokument neuspěl o dva hlasy.
Podle šéfa odboru rovnosti žen a mužů úřadu vlády Radana Šafaříka je potřeba, aby vláda úmluvu projednala a znovu požádala o vyslovení souhlasu s ratifikací zákonodárce. Zmocněnkyně věří tomu, že kabinet dokument podpoří i podruhé.
„Je důležité znovu vést jednání s nově zvolenými senátorkami a senátory a pokusit se o ratifikaci. I pod vlivem událostí posledních měsíců, které dostaly do pozornosti veřejnosti, že domácí násilí na dětech, ženách a starších lidech je obrovský problém, který je příčinou dalších patologií… O ratifikaci v tomto volebním období by měl rozhodnout první půlrok příštího roku, kdy by bylo dobré zvládnout oba kroky – jak projednání ve vládě, tak i následné hlasování v Senátu,“ řekla zmocněnkyně. Připomněla kauzy zneužívání dětí či případy znásilnění, za která minulý týden poslal nepravomocně soud na pět let do vězení psychiatra Jana Cimického.
Podle odpůrců je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí nadbytečná, obsahuje genderovou ideologii, staví ženy proti mužům a Česko vše ve svém právu už má. Podle zastánců naopak přijetí dokumentu představuje závazek, že ČR služby pro potřebné zajistí a že násilí v zemi je nepřijatelné.
V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami. Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.
Podle zmocněnkyně má český systém pomoci nedostatky. Zajištěná není dostupnost služeb pro oběti či programů pro násilné osoby, nejisté je financování. Existuje jediné centrum pro oběti sexuálního násilí v Praze. Utajené azylové domy jsou jen v Praze a Brně.
Šéf odboru: Přibylo ohlášených znásilnění i vykázání kvůli domácímu násilí
V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání. Na setkání s novináři při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách to řekl šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Průzkum Eurobarometr ukázal, že lidé v Česku víc než v jiných členských zemích EU násilí víc tolerují a dávají vinu obětem.
„Nárůst (počtu ohlášených případů) nemusí znamenat, že dochází k nárůstu násilí. Může to znamenat i dobrou zprávu, že oběti vyhledávají pomoc. Je důležité, aby věřily institucím. Jejich činnost by měla být citlivá a profesionální, aby neodrazovaly oběti od řešení,“ uvedl Šafařík.
Desetidenní vykázání se v Česku na ochranu ohrožených zavedlo v lednu 2007. Letos do konce října policie podle Šafaříka využila toto opatření ve 1245 případech a předloni ve 1265. Pokud by letošní vývoj pokračoval, na konci roku by případů mohlo být podle šéfa odboru 1494. „To je největší počet od zavedení tohoto ochranného institutu,“ uvedl Šafařík.
Týrání ve společném obydlí evidovala policie do konce září letos 402. Do konce roku by to podle letošního vývoje mohlo být 536 případů. Byl by to druhý nejvyšší počet od roku 2014, kdy bylo kauz 541. Znásilnění se do konce září nahlásilo policii 868, loni za celý rok 917 a předloni 880. Při zachování vývoje by za letošek mohlo být případů 1157. „Což je zase největší počet od zavedení trestného činu,“ podotkl šéf odboru.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové nemá úřad vlády zatím přesnou sondu, která by objasnila příčinu. Za rostoucím počtem hlášených případů může být rozšíření násilných výpadů za dveřmi domovů v době covidové epidemie i osvěta, míní zmocněnkyně. Podle Šafaříka pomáhá pozornost médií, která o kauzách informují. Dodává to odvahu dalším obětem, uvedl Šafařík. Podle advokáta obětí Daniela Bartoně se jeho klientky rozhodly případ řešit poté, co viděly, že se jiné oběti domohly spravedlnosti. Dalším spouštěčem pak bývá i to, když někdo trestný čin bagatelizuje, popsal advokát.
Na násilí vůči ženám se zaměřil i průzkum Eurobarometr v členských státech EU. V únoru se do něj zapojilo přes 25.800 lidí, z toho 1019 v Česku. Podle výsledků téměř čtvrtina dotázaných v ČR souhlasila s tím, že ženy si často znásilnění vymýšlejí nebo čin zveličují. Opačný názor měly dvě třetiny. V sedmadvacítce s tvrzením nesouhlasily skoro tři čtvrtiny lidí. Zhruba třetina českých respondentů byla přesvědčena o tom, že pokud žena pila alkohol, může si za sexuální napadení sama.
„Je to větší míra než průměr EU. Ze starších českých výzkumů víme, že poměr byl větší. K posunu dochází, je to ale stále třetina. Pozitivní zpráva je, že se zdá, že se názory postupně daří měnit,“ řekl šéf vládního odboru.
To, že muž má pod kontrolou činnost a vztahy své partnerky, považuje v Česku za nepřijatelné 69 procent respondentů. Je to pátý nejnižší podíl v zemích EU. Na Maltě, v Dánsku, Portugalsku či Švédsku je to neakceptovatelné pro devět z deseti lidí. Kontrola partnerových financí je nepřijatelná pro dvě pětiny Čechů a Češek. Je to čtvrtý nejnižší podíl.
Podle zmocněnkyně se daří přijímat opatření na ochranu obětí. Od příštího roku by se měla změnit definice znásilnění. Sněmovna projednává zákon s definicí domácího násilí, aby byl postup při řešení případů v ČR jednotný. Vykázání by se mělo prodloužit z deseti na 14 dnů, policie při něm bude muset násilným osobám také zabavit zbraň. V občanském zákoníku by se mohlo objevit ustanovení o nepřijatelnosti fyzických trestů u dětí, řekla Šimáčková Laurenčíková. V Česku funguje linka pomoci ženám s číslem 116 016, které je stejné v celé EU.
